Ta vzpomínka je stará téměř devět let, vždyť se čas ve tváři obou mužů už trochu podepsal. Zlatá trofej putovala od nového mistra světa k dalšímu, z brankářských rukavic Gianluigiho Buffona právě k Andreovi Pirlovi. Olympijský stadion zářil do tmavé noci a euforie nebrala konce.
Velké fináleJuventus - Barcelona |
Co jen se za těch devět let změnilo... Buffon je, pravda, po čtrnáct let stále věrný Juventusu, zato méně byl modelce Aleně Šeredové, již před časem opustil. Po aférce se rozvedl i Pirlo, předtím záložník AC Milán, poslední čtyři roky Buffonův parťák.
A především jsou oba stále – navzdory věku (37 a 36 let), drobným chybám i mírnějšímu tempu – výjimeční fotbalisté. Buffon stále famózní na čáře, Pirlo geniální při přihrávkách za obranu.
VZPOMÍNKA NA SEMIFINÁLE. Andrea Pirlo si vede míč kolem německého protihráče. Itálie pořádající tým porazila v prodloužení.
DALŠÍ PAMĚTNÍK. Andrea Barzagli patří do týmu mistrů světa z roku 2006. Do finále ani semifinále nezasáhl, ale na turnaji hrál.
„Buffon je skvělý gólman, jeden z nejlepších na světě,“ říká uznale Gérard Piqué, obránce Barcelony, jeho dnešní soupeř. „A Pirlo? To je klasa!“
„Pirlo není nejlepší hráč své generace, ale pro své týmy určitě nejdůležitější,“ řekl o něm uznávaný sportovní novinář Michael Cox. Buffona zase fotbaloví historici vyhlásili tolikrát nejlepším brankářem planety.
Jen samá nej. I proto na Olympijském stadionu v Berlíně propukla 9. července 2006 italská party. Den už se chýlil ke konci, finále mistrovství ještě protáhlo prodloužení a penalty.
Buffon s Pirlem drželi Itálii po celý turnaj i v duelu proti Francii. Pirlo centroval na gól a v rozstřelu první pokus proměnil. Buffon uchránil naději: v prodloužení zázračně vyškrábl Zidanovu hlavičku. Při penaltách mu přálo štěstí: francouzský kanonýr Trezeguet práskl míč do břevna.
Aby byl výčet kompletní, třetím pamětníkem v aktuálním týmu Juventusu je také Andrea Barzagli. Tehdy do finále nezasáhl, dnes by ve stoperské dvojici zřejmě nastoupit měl. Místo zlaté sošky bude ve hře mohutnější stříbrný pohár.
„Až doteď jsme hráli velmi dobře a jsme ve finále zaslouženě. Barcelona je favoritem, ale i my máme šanci. Všichni do toho dáme srdce,“ slibuje Buffon. Kdepak, to není klišé o srdíčku. Kdo viděl jeho emoce po semifinálové odvetě na Realu, pochopí. Těch trofejí, co vyhrál (kromě MS 2006 také Pohár UEFA, opakově italská liga, národní pohár i Superpohár...), ale Liga mistrů mezi nimi není.
Brankář Gianluigi Buffon z Juventusu na tréninku před finále Ligy mistrů.
To Pirlo už slavnou soutěž ovládl dvakrát, s AC Milán v letech 2003 a 2007. Tehdy před dvanácti lety stáli s Buffonem proti sobě. Juventus nastoupil bez Pavla Nedvěda, který kvůli kartám hrát nemohl. Po devadesáti minutách 0:0, po prodloužení 0:0. Buffon v penaltovém rozstřelu kryl dva pokusy, jeho spoluhráči však selhali třikrát.
Z tehdejšího týmu zůstal jediný. Tak tedy teď? Na šťastném místě? S pomocí pamětníků Pirla a Barzagliho? Juventus musí zkrotit útočnou sílu soupeře, potřebuje jistotu vzadu. „Jen ta jména Messi, Suárez, Neymar, Iniesta... Barcelona je objektivně favoritem,“ říká Buffon. „Ale i my máme šanci.“
Brankáři jeho formátu by triumf v Lize mistrů slušel.
