Na jak dlouho jste se stavil doma?
Díky reprezentační pauze jsme v Polsku dostali víkendové volno, většina Čechů se tak v pátek sebrala a vyrazila domů. Je to pěkný, ale krátký, dva dny ve spěchu.
Proč jste vůbec v červenci odešel z Vaduzu, kam jste přitom přestoupil ze Slavie teprve v lednu?
Udělal jsem... nechci říct chybu, ale možná jsem si takové angažmá měl nechat na později. Druhá švýcarská liga přece jen nebyla to, co jsem si fotbalově představoval. Samotný Vaduz na tom tak zle není, kope tam sedm lichtenštejnských reprezentantů.
Ale ta soutěž... Já jsem k sobě přísný, mám ještě ambice. Proto jsem toužil odejít.
Zalitoval jste aspoň jednou, že jste Slavii opustil?
Ne. Já jsem měl pozici ve Slavii už trošku jinou než dřív. Nehrál jsem, byl jsem po zranění. Neměl jsem jistotu, že budu nastupovat, bylo mi třicet.
Pomohlo vám teď, že Plock trénuje český kouč Josef Csaplár?
Asi ano, známe se ze společného působení ve Slavii. Byl jsem rád, že se naskytla tahle možnost, že Plock na přestup našel peníze a koupil mě na dva roky. Tedy na rok plus rok opce, jak zní smlouva.
Jak se vám v polské lize daří?
Ne moc dobře, jsme předposlední. Ale co se týká bodových rozdílů, tak po jednom vítězství můžeme poskočit třeba na desáté místo.
Takže jaké teď máte ambice?
Abychom v lize hráli nahoře. Pořád se mi líbí vyhrávat. V létě jsme získali polský Superpohár, když jsme porazili Legii Varšava na jejím hřišti. Takové úspěchy mě baví!
Zahrál jste si i Pohár UEFA.
A nejhorší je, že jsme ani jeden zápas neprohráli, přesto jsme s ukrajinskou Oděsou vypadli. 0:0 u nich, 1:1 doma. Druhou půli jsme je tlačili, ale nebyli jsme schopní dát gól.
Říkal jste, že Plock je momentálně až patnáctý. Má Csaplár důvěru? A vlastně i česká legie?
Trenér má pevnou pozici. A ani nevidím problém, že je v týmu pět českých fotbalistů. Vždyť v Polsku mají jeden mančaft kompletně brazilský - Štětín! Určitě nás mrzí, kde jsme, ale musíme si s tím poradit.
Hrajete všichni?
Tomáš Došek má něco se svalem, Josef Obajdin teď nehrál. Já nastupuji uprostřed zálohy, zleva je Lumír Sedláček, zprava Tomáš Michálek. Kromě nás jsou tam ještě čtyři kluci z bývalé Jugoslávie.
Jací jsou polští fanoušci?
Fantazie! To je největší rozdíl mezi Českem a Polskem. Stadiony jsou plné, obvykle chodí deset až patnáct tisíc diváků.
Život v cizině vás upoutal?
Lichtenštejnsko je knížectví, Vaduz má pět tisíc obyvatel, celý státeček 34 tisíc. Malinký, strašně malinký. Jen stadion a pěší zóna pro turisty. V Polsku je s rodinou všechno v pořádku, dorozumíme se všichni. Zprávy máme přes internet, i české televizní kanály chytáme. Jsme spokojení. Akorát kluk se furt ptá, kdy už pojedeme domů.
Plánujete návrat do české ligy?
Ne, ne. Určitě ne.
Třeba jako rodák z Chomutova dohrát kariéru v blízkých Blšanech?
Já jsem tu prožil sedm nádherných let, ale ještě chci být venku. Protože jsem si říkal, že ten Gedeon, vždycky když někam přišel, tak tam ty tři čtyři roky byl. A teď jsem zůstal ve Vaduzu jen půl roku... Chci se v polské lize udržet co nejdéle, dokázat to sám pro sebe.
