Mistrovství světa bude vaší první velkou akcí s A-týmem. Cítíte už nervozitu?
Ani ne. Čekám, že to přijde, až dorazíme do dějiště mistrovství, tak dva dny před prvním zápasem. Pak to na mě možná dolehne.
Jaké šance si dáváte, že na šampionátu proniknete do sestavy národního týmu. Váš konkurent na postu defenzivního záložníka Galásek je zraněný...
To je spíš otázka pro trenéra. Ale chtěl bych vyvrátit to, že jsem Tomáše Galáska zranil na tréninku já, jak se někde psalo. Není to pravda. Nevím, kdo to byl, ale já určitě ne. Aby si někdo náhodou nemyslel, že po Tomášovi jdu.
"Asi jsem to byl já", zavtipkoval v tu chvíli vysoký útočník Jan Koller, který seděl na tiskové konferenci hned vedle.
Co čekáte od Kostaričanů, proti nimž v Jablonci nastoupíte? Budou podle vás hrát stejně bojovně jako v minulém zápase Saúdská Arábie?
Ano, očekávám něco podobného. Američané se snaží hrát agresivně, ale záleží na rozhodčím, kolik jim toho dovolí.
Jak těžké je chodit do tvrdých osobních střetů, a přitom vědět, že se nesmím před šampionátem zranit?
Pro mě to není problém, ale určité vypjaté souboje si člověk musí pohlídat, to je fakt. Jde přece jen o hodně, je to příprava na mistrovství světa a my chceme, abychom byli všichni připraveni.
Sledoval jste jízdu Liberce, jehož barvy jste ještě před rokem hájil, za mistrovským titulem?
Některé zápasy jsem viděl. Na jaře to výsledkově nebylo úplně ono, ale za skvělý podzim si Slovan titul určitě zasloužili.
Přijel jste s reprezentací na sever Čech. Cítíte aspoň kapku nostalgie? Vždyť jste tady tři roky hrál.
Na Liberec si určitě vzpomenu. Bylo příjemné, že jsem za něj mohl nastupovat.
A jak se vám povedla první sezona v německém Norimberku?
V první půlce to byla bída, ode mě i od celého mančaftu. Ale na jaře jsme naopak udělali fantastickou šňůru.
A co příští sezona?
To se uvidí po mistrovství. Teď je ještě brzy.