Zřejmě nejznámější osobností mezi vyznamenanými je pětasedmdesátiletý Baťa, čestný generální sekretář ČMFS. Osmnáct let vykonával funkci svazového generálního sekretáře, je nejuznávanějším českým fotbalovým diplomatem. Působil v mnoha odborných komisích Evropské fotbalové unie (UEFA) a dodnes je delegátem na významných zápasech evropských i světových soutěží.
Paradoxem je, že se Baťa ještě před vstupem do fotbalových služeb proslavil jako hokejový rozhodčí. Před 31 lety dokonce řídil historickou sérii zápasů mezi NHL a Sovětským svazem, šestkrát rozhodoval MS a dvakrát olympiádu.
Jedenasedmdesátiletý Franc působí od roku 1994 ve funkci předsedy arbitrážní komise fotbalového svazu, v níž se rozhodl nyní skončit. Bývalý hráč a trenér mládeže v Hradci Králové byl nucen v roce 1968 se svými sportovními aktivitami kvůli politickému tlaku skončit a teprve v roce 1989 se do fotbalu vrátil. Stal se šéfem hradeckého klubu a posléze coby uznávaný právník převzal funkci v arbitrážní komisi.
Také o rok mladší další fotbalový právník Poláček přišel do svazových funkcí z východočeské metropole. Tam v šedesátých letech pomáhal zakládat sportovní třídy a později tréninková střediska mládeže. Od roku 1990 stojí v čele revizní komise fotbalového svazu, z níž nyní také odchází.
Blahopřání z rukou vdovy po Václavu Jírovi, jehož jméno fotbalová vyznamenání nesou, se také teprve dnes dočkal jedenasedmdesátiletý Kraus. Třiadvacetinásobný reprezentant, který většinu své kariéry strávil ve Spartě Praha, sice ocenění získal již před dvěma lety, ovšem tehdy nemohl cenu osobně převzít. Jako kouč nějaký čas působil také v Austrálii.
