Z ní ho vytlačil na konci podzimu mladíček Aleš Matějů. Mimochodem rodák z Příbrami, stejně jako Rajtoral. Jen o deset let mladší. „Vozí mě na tréninky, já sedím vzadu,“ usmíval se Rajtoral před novináři v poločase středečního přípravného zápasu s Domažlicemi.
Přestože se v kuloárech spekuluje o jeho možném odchodu, on sám má prioritu jasnou: „Chci se poprat v Plzni o základní sestavu,“ slibuje u fanoušků jejich hodně oblíbený blonďatý obránce či záložník.
A že se umí s nepřízní osudu řádně popasovat, dokazuje pohled do jeho fotbalové minulosti. Dvakrát přepral únavový syndrom, rychle se otřepal i po nepříliš vydařeném půlročním angažmá v bundesligovém Hannoveru.
Jak náročná je pro vás letošní zimní příprava?
Hodně. Abych pravdu řekl, já umělku moc rád nemám. Mám strach ze zranění, kotníky, kolena i svaly trpí. Takže už se těším na soustředění do Turecka.
Na konci podzimu jste vypadl ze sestavy. Makáte teď o to víc, abyste dokázal, že si místo zasloužíte zpátky?
Aby to nevypadalo tak, že jsem předtím nemakal naplno... (úsměv) Samozřejmě, že se chci porvat o základní sestavu, ale to se tady v Plzni bojuje každých půl roku. Každý maká na sto procent, ale trenér může pokaždé vybrat jen 11 hráčů. Osobní cíle musí dát člověk stranou
Pikantní je, že vás ze sestavy vytlačil další Příbramák Aleš Matějů. Prý spolu jezdíte i na tréninky, to platí pořád?
Jasně, jezdíme spolu pořád. Rivalita tam je, oba chceme, ale taky se navzájem podporujeme. Jsme kamarádi. Kdybych byl mladší, asi bych to kousal hůř.
Teď se navíc vrací po dlouhém zranění Radim Řezník, konkurence na pravém kraji obrany se ještě zvýší...
A jsme u toho, bude ještě větší tlačenice na jeden post. Ale to je jenom dobře, člověk nemá nic jistého. Hrát bude ten s nejlepší formou.
Může být vaší výhodou, že jste hrával i v záloze?
Ale tam se zase tlačí další hráči, není to jednoduché. Já už se navíc cítím spíš jako pravý obránce, ale nemám problém hrát v záloze.
A co když na vás nezbyde místo? Spekulovalo se i o vašem možném odchodu z Plzně. Jak to vidíte vy?
To jsou spekulace. Zatím jsem tady, jsem tu spokojený, mám ve Viktorce platnou smlouvu. Ale co bude za týden, nikdo neví, takový už je fotbalový život. Vezměte si nedávný odchod Vaška Procházky. Já jsem zažil v Plzni nejlepší léta a věřím, že ještě zažiju.
Vy sám v tomhle směru žádnou iniciativu nevyvíjíte?
Ono když si člověk spočítá všechna pro a proti, tak není moc na výběr. Už je mi 29 let, žádná Premier League už nevyjde. (úsměv) Nejsem naivní. Ale je pár destinací, kam chodí kluci kvůli penězům. Uvidíme, jak to tady dopadne. Já mám ale jasno už teď, chci zůstat zdravý a prosadit se v Plzni.
Žádné zahraniční angažmá vás tedy neláká?
Možná bych jednou zkusil Slovensko. Je to za eura a je to v cizině.
Podobných tlačenic na jeden post je teď po návratu několika hráčů z hostování víc. Změnilo to nějak klima v kabině?
Ne, tady je parta skvělá. Už to tak je nastavené od doby, kdy Pavel Horváth hrál. A pokračujeme v tom, i když on už se přesunul jinam. Sice mezi sebou bojujeme o místo v sestavě, ale nějak zvlášť po sobě určitě nejdeme.
