Jak tuhle smutnou zprávu vstřebáváte?
Špatně. Bylo mu 57, mně bude za půl roku sedmdesát, to je trošku rozdíl. Měl na to ještě hodně času. Minimálně těch deset let tady mohl být. I když taky 21 let kočírovat Teplice není legrace.
Fotbalem žil jako málokdo?
Ano. Byl hodně vytížený, nehleděl na čas. Když hrál třeba i B-dorost v Bystřanech, na chvíli se přišel podívat. A když se mu něco nelíbilo, uměl to hned srovnat. Věděl o dění v klubu všechno. Opravdu žil fotbalem pořád, neuměl se odtrhnout. Jestli mu to uškodilo, že toho bylo moc, nevím. I když poslední dobou už si dokázal i odfrknout, oblíbil si Dubaj, kam létal na dovolenou. Třeba i jen na pár dní.
František Cerman
Co Hrdlička znamenal a znamená pro Teplice?
Nemůžeme nikdo zapomenout, jak se angažoval, aby vyrostl stadion. Že na Stínadla přivedl národní mužstvo, které tam hrálo plno zápasů. Častokrát se Fotbalista roku vyhlašoval v Teplicích. Dotáhl do klubu sklárnu, pak jsme se dostali do ligy. Oddíl po ekonomické stránce šlapal. Když jsem udělal rozpočet na áčko a mládež, muselo to klapat do puntíku. Samozřejmě, někdy vůči mě jako trenérovi překročil pravomoce, ale uměli jsme si to vyříkat. Vykali jsme si, ale myslím, že si mě vážil. Když jsem byl na operaci s kyčlí, přišel za mnou do nemocnice. Konzultoval se mnou příchody trenérů. Uměl naslouchat.
Jaké teď budou Teplice?
Určitě jiné. Když končil v Dukle dlouholetý předseda Kocek, tak se taky v řízení změnila. Na druhou stranu Hrdlička za sebou nechal vybudované zázemí. Vazby jsou díky němu hluboce zajeté. I se sklárnou, která klub vlastní. A když se toho chopí někdo, kdo tomu bude chtít rozumět, nemám o klub strach. Může to fungovat dál v kolejích, které zajel Hrdlička.
Tepličtí fanoušci v sobotu vytvořili u stadionu pietní místo:
