Francouzi se tak v poslední chvíli vyhnuli penaltové loterii, na niž doplatili před čtyřmi lety na minulém šampionátu v Anglii v semifinálovém souboji s Českou republikou. Tehdy podceňovaní a kartami oslabení Češi rozhodli o svém postupu v šesté sérii, když nejprve brankář Kouba vyrazil Pédrosův pokus a vzápětí se naopak nemýlil Kadlec. Poté, co obě země svedl los do základní skupiny letošního šampionátu, prahli hráči Francie po odplatě. Ta se jim nakonec vydařila a výhrou 2:1 ve druhém kole si nejenže zajistili postup do čtvrtfinále, ale zároveň obhájcům stříbrných medailí zabouchli dveře do vyřazovací části.
Do svého druhého evropského finále dokráčeli hráči Francie jako úřadující světoví šampióni, velice silní byli už v Anglii. V posledním období se kádr téměř nezměnil a dnes je ještě vyzrálejší. Rodit se začal s nástupem Aimého Jacqueta do trenérského křesla v závěru roku 1993 po vyřazení v kvalifikaci na mistrovství světa 1994 v USA. Francie tehdy v posledním kvalifikačním utkání s Bulharskem prohrála 1:2.
Drtivé k.o., které jí zasadil brankou v 90. minutě Kostadinov, vyvolalo v zemi takové zemětřesení, že ho vedle kouče Gérarda Houlliera "nepřežil" ani předseda Francouzské fotbalové federace Jean Fournet-Fayard. Místní tisk nenechal na mužstvu suchou niť, francouzský fotbal prý ztratil vše: hrdost, čest, jistotu, pověst.
Protože pořadatelství následujícího světového šampionátu připadlo právě Francii, mohl nový trenér alespoň setřást obavy z případné třetí absence na MS v řadě. O to většímu tlaku spolu se svými svěřenci čelil během samotné akce, zvlášť po smolném EURO 1996. Strach z fiaska před vlastním publikem z francouzských hráčů brzy vyprchal. Ve velkém stylu hrající Francouzi se probojovali až do finále, v němž pak převálcovali obhájce titulu Brazílii 3:0 a jako zástupci sedmé země se mohli radovat z titulu mistrů světa.
V jejich středu navíc naplno zazářil středopolař Zinedine Zidane, na konci roku zvolený nejlepším evropským i světovým fotbalistou. Spíše uzavřený "Zizou" Zidane, jenž podle vlastních slov nyní příchází na vrchol svého umění, je i nadále hnacím motorem a duší současného konsolidovaného kádru. Ten po Jacquetovi převzal po MS 1998 jeho asistent Roger Lemerre a neudělal v něm mnoho změn.
Francouzskou reprezentaci zdobí výtečná obrana v čele s obry Thuramem a Desaillym, dirigovaná Blankem a jištěná gólmanem Barthezem, konkurence se zvýšila i mezi útočníky. A záloha, v níž se vedle Zidaneho prosazují i Deschamps, Djorkaeff a v poslední době Vieira, se již postavila na úroveň báječné středové řady z roku 1984 Platini, Fernandez, Girresse, Tigana. Současný tým, který potřetí za sebou neminulo semifinále velké soutěže, svými výsledky Platiniho generaci překonal.
Francouzská fotbalová federace (FFF) vznikla v roce 1918, v roce 1932 přijala profesionalismus a v zemi vznikla ligová soutěž. Právě Francouzi učinili z tohoto odvětví organizovaný sport, byli hlavní hybnou silou, jež stála za založením Mezinárodní fotbalové federace (FIFA), Evropské fotbalové unie (UEFA), kontinentálních šampionátů a evropských klubových pohárů.
Autorem myšlenky založit MS byl funkcionář a bývalý předseda FIFA Jules Rimet. Trofej pro vítěze MS si francouzští fotbalisté poprvé potěžkali v domácím prostředí v roce 1998; ve Švédsku v roce 1958 po vítězství nad Německou spolkovou republikou (6:3) a v Mexiku 1986, kde dvěma góly v prodloužení porazili Belgii (4:2), skončili na třetím místě.
1. července 2000
