Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Fram je mladý, nezkušený tým, říká znalec islandského fotbalu Mrázek

Petr Mrázek,bývalý hráč Olomouce,dnes trenér fotbalového mužstva Moravské Třebové | foto: Libor Teichmann, MF DNES

15 2009
Když jsem poprvé viděl Island, vypadal z letadla jako měsíční krajina. Přistávali jsme od moře, takže tam byly samé skály, žádná zeleň. Bylo to zvláštní. Ale svítilo sluníčko, což se mi líbilo. Jenže pak jsem vylezl z příletové haly a vrazil do mě obrovský ledový vítr, to mě docela šokovalo. Tak vzpomíná na Island Petr Mrázek.

Bývalý olomoucký obránce prožil na Islandu v polovině devadesátých let pět sezon. Fotbalisté Sigmy, kteří se s islandským Framem Reykjavík střetnou ve čtvrtek doma na úvod 2. předkola Evropské ligy, nemohli získat lepšího průvodce.

Byl jste na Islandu od začátku i s rodinou?
Přiletěli za mnou po dvou třech týdnech.

Země vás hned oslovila, nebo jste nejdřív váhal, jestli vůbec zůstat?
Přiletěl jsem tam začátkem května. V Německu zrovna skončila soutěž a na Islandu měla začínat. A do toho po pár dnech začalo sněžit. Volal jsem domů, že tam asi nedokážu zůstat. Jenže já se do Česka ještě nechtěl vracet, tak jsem si řekl, že musím zabojovat, a nakonec jsem byl obrovsky rád, že jsem tam zůstal.

Bylo to pět krásných sezon?
Nejdřív jsem dvě sezony byl v mistrovském týmu FH Hafnarfjördur, pak jsem byl půl roku ve Valuru, odkud jsem se zase vrátil do FH. To byly opravdu krásné roky. Rodina za mnou přiletěla po dvou třech týdnech, děti byly malé.

Já jsem hrál jen fotbal, to byla pohoda. Poslední dvě sezony jsme byli úplně na severu v malé vesnici, kde jsem hrál, dělal hlavního trenéra áčka, žen i dětí a ještě jsem byl správcem stadionu. To už byla i taková těžká práce. Ale i na to vzpomínám moc rád. Bylo to totiž kousek od polárního kruhu, kde už jsou i velryby. To byla nádhera. Lidi tam byli moc příjemní, tak jak to dřív bývalo u nás.

Fotbalová vizitka Petra Mrázka

Hráčská kariéra:
1968 - 1983 Sigma Olomouc
1983/1984 Dukla Tachov
1984 - 1988 Sigma Olomouc
1988/1989 Škoda Plzeň
1989 - 1991 Sigma Olomouc
1991 - 1993 1.FC Schweifurt (Německo)
1993 - 1994 Hafnarfjördur (Island)
1995 Valur Rejkjavík (Island)
1995 Hafnarfjördur (Island)
1996 - 1997 Neisti Hofsós (Island)
1997 Kickers Würtzburg (Německo)
1998 Horka nad Mor.

Trenérská kariéra:
1995 - 1997 Hofsos (Island)
1998/1999 LeRK Prostějov
1999/2000 HFK Olomouc
2000/2001 Horka nad Mor.
2001/2003 Moravská Třebová
2003/2004 Kazma (Kuvajt)
2004/2007 Třinec - SCM
2007/2008 SK Lipová
2008/2009 Moravská Třebová

Nechtěl jste se tam nakonec usadit natrvalo?
V roce 1994, kdy jsem byl vyhlášený nejlepším hráčem týmu FH a druhým nejlepším na Islandu, jsem dostal nabídku, abych zůstal. Měl jsem dojednávat spolupráci islandských firem s evropskými včetně českých. Bylo to hodně zajímavé, ale manželka nechtěla, takže jsme se pak rozhodli pro návrat. Mrzí mě to, ale už se nedá nic dělat.

Jak často se teď na Island vracíte?
Nebyl jsem tam ani jednou. Jen jsem zůstal v telefonickém spojení a takymě navštěvují kamarádi cizinci, kteří tam tehdy taky byli. Měl jsem později i nabídky, abych šel na Island trénovat, ale buď jsem zůstal v Česku, nebo jsem šel do Kuvajtu. Minulý rok už to ale vypadalo, že tam půjdu. Pět roků jsem byl doma. Je to sice příjemné, že je člověk s rodinou, mezi kamarády, ale po nějaké době na mě přijdou toulavé boty a mám nutkání nějakou cizinu zkusit.

Jenom světová krize zabránila tomu, abych tam loni šel. Islanďani na tom byli fakt špatně, ale oni jsou tvrdí, bojovníci a zase se z toho dostanou. A když říkám, že dokáží těžce pracovat, tak zároveň musím dodat, že o víkendech se baví, vypijí si. Podobají se našim lidem, jsou veselí, usměvaví, i když jsou o něco houžavnatější a chvilku trvá, než si člověka připustí k sobě.

Co si vypijí?
Je pravda, že alkohol tam nejde úplně všude dostat, je tam trochu prohibice, musíte jít do státních obchodů na alkohol. Pije se tam všechno. Islandská vodka, pivo, vozí si pití i z Evropy.

Co vůbec pro Islanďany znamená fotbal?
Je to sport číslo jedna. I když je tam velice populární i házená.

Proč je tak oblíbená?
Léto je tam totiž krátké a zima dlouhá. No a házená se hraje v hale, takže podmínky pro ni jsou tam moc dobré. Nejoblíbenější a nejsledovanější je ale tak jako všude jinde na světě fotbal. Od malých dětí a dokonce i přes holky, které tam poměrně často taky hrají.

Na zápas 1. předkola Evropské ligy mezi Framem Reykjavík a velšských The New Saints ale přišlo jen několik set diváků. To jsou běžné islandské návštěvy?
V úterý se mě na to ptal i Jirka Kubíček (sportovní ředitel Sigmy). Můj názor je, že na zápas s Olomoucí tam příští týden přijde kolem tisícovky diváků, záležet bude i na tom, jaký uhrají výsledek u nás.

V Reykjavíku se bude hodinu a půl po Sigmě hrát derby Valur - FH, což asi nějaké diváky přetáhne. Na ligových zápasech tam bývají běžně návštěvy 900 až 1400 diváků. Island má totiž malinkou populaci, jen tři sta tisíc obyvatel a zhruba polovina z nich žije kolem Reykjavíku. A fotbalem sice žijí, pět tisíc fanoušků ale přijde nanejvýš na nároďák.

Co je v islandském fotbalu za pojem Fram Reykjavík?
Těží hlavně z tradice, dřív totiž bývali velice silní a populární jsou doteď. Ve fotbalové síle ale trošku zaspali, až teď se zase pomalu dávají dohromady. Po jedenácti kolech ligy už na první místo ztrácí devatenáct bodů, to je strašně moc. Mají hodně mladý tým.

Všichni hráči Framu jsou profesionálními fotbalisty, nebo mají ještě nějakou práci?
Nevím, jak je to teď, ale za mě většinu hráčů tvořili studenti, ostatní byli poloprofesionály.

Znáte někoho ze současného týmu Framu?
Jenom kapitána Auduna Helgasona. Hrál jsem s ním v FH. Tehdy to byl mladý pravý obránce, teď předpokládám, že už je z něj stoper. Možná znám ještě trenéra, ale jejich jména jsou taková, že se docela těžko pamatují. (usměje se)

Jak moc jste teď mužstvo Framu studoval?
Já sleduju islandskou ligu pravidelně. Dívám se hlavně na mužstvo FH, kde jsem byl nejraději a strávil tam nejdelší dobu. O Framu jsem měl přehled jen okrajově. Když jsem se dozvěděl, že je možnost, aby hráli se Sigmou, začal jsem sledovat jejich sestavy, sled zápasů.

Na to, jak mladé nezkušené mužstvo to je, mají program hodně nahuštěný. V pondělí v noci hráli ligu, ráno pak odletěli a do Olomouce měli dorazit večer. Ve čtvrtek hrají u nás, v neděli už zase ligu na Islandu a ve čtvrtek odvetu se Sigmou.

Hodně se tím sice naučí, ale jsem zvědavý, jak takovou zátěž zvládnou. Možnostmi regenerace i šířkou kádru se nemohou Olomouci rovnat. Sigmě budu držet palce, kvalita by měla být jednoznačně na naší straně. Na druhou stranu je to sport, takže pozor.

Čekáte těsný, nebo jednoznačný výsledek?
Je to mladé mužstvo, takže pokud dostane Fram brzy gól, mělo by nám to nahrát a klidně může zápas skončit 5:0. Ale když budou dlouho držet 0:0, budou bojovat, jezdit.

Co všechno jste pro Sigmu zajišťoval?
Spíš jen všechno možné konzultujeme. Hlavně podmínky, které tam kluky čekají. Vybíral jsem hotel, aby byl blízko od stadionu. Taky pomáhám zjistit, jaký má Fram kádr.

A oslovila vás naopak i islandská strana, abyste jim s něčím pomohl?
Jen jsem mluvil s tím mým kamarádem, kterému jsem načrtl, že podle mého soudu je přece jen kvalita na naší straně. Jinak oni asi mají své zdroje, prý i sehnali záznam nějakého zápasu Sigmy.

Bavili jste se islandsky?
(plynně řekne několik islandských vět) První jeden až dva roky jsem mluvil jenom anglicky, ale když všude slyšíte a vidíte islandštinu, tak ten jazyk pochytíte. Na severu už pak hodně spousta lidí chtěla mluvit jenom islandsky. A když u cizince vidí snahu, tak jsou rádi a všechno vám ochotně vysvětlí. Je fakt, že jsem teď islandštinu dlouho nepoužíval, takže jsem z toho vypadl, ale základy v hlavě stále jsou.

Až příští týden přivedete olomouckou výpravu do Reykjavíku, nebude tam v noci skoro žádná tma, že?
Na Sigmě už jsme o tom taky mluvili. Tyto drobnosti je potřeba si pohlídat. Já jsem měl na hotelu dva tři týdny po příletu docela potíže se spaním, protože tam byly jen průsvitné žaluzie.

Na Islandu se v létě jen trošku setmí, od jedné do tří v noci je šero, ale pak už je zase normální světlo. Děcka tam normálně běhají do jedenácti venku a nikoho ani nepřekvapí, když o půlnoci vidíte nějakého borce opravovat auto. Tam je totiž světlo. Proto je potřeba si na hotelu vyžádat temné žaluzie, aby se kluci před zápasem normálně vyspali.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze