"Myslel jsem, že budu ve vedení výš, ale i asistenta jsem vzal. Musím jít postupně," culil se Fousek pod rumcajsovským plnovousem. "Ani nemám čas se holit, samé lítání," lamentoval naoko.
Působil v Dukle, Teplicích, Bohemians, ale také v Koreji. Hráčskou kariéru končí tam, kde ji začínal. Ještě v minulém ročníku nasázel za Ústí šest druholigových gólů.
"V nové sezoně už nebudu chodit na hřiště od začátku zápasu," tvrdí technik, který za měsíc oslaví 36. narozeniny. "Uvidí se během utkání, jestli bude potřeba, abych tam vůbec doskakoval," líčí novou roli.
S pozicí asistenta se teprve seznamuje. "Věřím, že to den ode dne bude lepší." I z lavičky je ho dost slyšet. "U mě se nic nemění, já budu řvát furt. Upozorním na věci, které fotbalisté z hřiště nevidí."
Že šéfuje hráčům, s nimiž ještě kope, to považuje za výhodu. "S klukama není problém, respektují mě, to je důležité," chválí Fousek.
Na podzim dokončuje kurz trenérského áčka. Zkusí pak profilicenci? "Jak poslouchám Sváťu Habance, tak toho do nich perou až až. I já na áčku toho mám plnou hlavu. Znalostí chtějí hrozně moc, budu se muset učit," šklebí se ofenzivní šikula.