"Že budu za rok zpátky, jsem si nemyslel," přiznává i Kalivoda.
Zlín měl po jeho odchodu za sebou výsledkově podařený podzim a Kalivoda trénoval brankáře v konkurenční Karviné, u jehož A-týmu navíc dělal asistenta Karlu Kulovi.
V Karviné se pak stal na jaře hlavním trenérem a hned ve své premiéře zvítězil ve Zlíně. Jenže ho to pořád táhlo domů do Bojkovic.
"Manželka se vrátila po mateřské do práce, starší dcera měla jít poprvé do školy," vysvětluje Kalivoda. "Během jara jsem byl potřeba více doma. Nemohl jsem být tak daleko od rodiny."
Návrat do Zlína nepřicházel do úvahy, po sezoně se mu však dveře do klubu znovu otevřely. "Změnilo se osazenstvo ve vedení klubu. Osoba, kvůli níž jsme odcházel, už v něm nepracovala," podotýká Kalivoda.
K tomu, že se opět objevil na Letné, mu potom pomohla náhoda. Uvolnilo se místo trenéra brankářů a Zlín zároveň hledal asistenta k novému kouči Aleši Křečkovi, který by byl dobře obeznámený s místním specifickým prostředím.
"Dvě věci se akorát sešly. Pro mě to byla optimální práce. Těšil jsem se na ni," povídá Kalivoda. "Měl jsem na starosti sledování hráčů, soupeřů, statistiky, stříhání videa. Věci, které mě hrozně baví."
Jenže na začátku října se podruhé během roku stal z asistenta hlavním trenérem, když nahradil odvolaného Křečka. "Nechtěl jsem, aby to tak dopadlo," říká Kalivoda. "V létě přišel kvalitní trenér, kvalitní hráči se zkušenostmi ze zahraničí. Všechno bylo nachystané na jiný rozjezd."
A za sedm kol ve Zlíně získal o pět bodů více než na jaře za deset v Karviné. "Díky znalosti prostředí jsem to tady měl snadnější než v Karviné," připouští Kalivoda.
