Tušil, jak se čeští mladíci po krutém vyřazení cítí. Sám něco podobného zažil v roce 1996, i když ve finále mnohem sledovanějšího a většího mistrovství Evropy dospělých.
„Já jsem tohle zažil na vlastní kůži. Tehdy jsme ve finále proti Německu dostali gól a byl konec. Někteří hráči brečí a já je chápu,“ popisoval Suchopárek.
O čem po porážce mluvil?
Jan Suchopárek
O zápase:
„Prohráli jsme, takže spokojený nejsem, ale hráčům musím za předvedený výkon poděkovat. Bylo to vyvrcholení naší práce. Prohrát na konci nastavení je hrozné, ale na světě jsou horší věci. Hráčům jsem řekl, že dnešní výkon je pro ně odrazový můstek do profesionálního fotbalu i třeba do reprezentace.“
O výkonech na turnaji:
„Naše výkony stoupaly. Řekl bych, že sebevědomí i taktická vyspělost byly čím dál vyšší. Dokázali jsme se popasovat s týmy, které mají lepší individuální kvalitu. Je to veliká zkušenost pro nás pro všechny. Snad i čeští fanoušci byli spokojení.
O překonaném očekávání:
„Moje očekávání tým nepředčil, protože já jsem tohle čekal. Byla jen otázka času, kdy přidáme nadstavbu v ofenzivní části. Dneska už tam ty pasáže byly. Kdybychom byli ve finále, tak Portugalce zválcujeme.“
O srovnání se zbytkem Evropy:
„Technické nedostatky, které ve srovnání se soupeři máme, jsme nahradili nasazením a plněním taktických pokynů. Hráči jsou někdy zbytečně nervózní a bojí se chyb. Tohle soupeři vůbec neřeší. My jsme se snažili, aby to kluci pochopili a ničeho se nebáli, protože kvalitu mají. Teď už cíl můžu prozradit - já chtěl celý turnaj vyhrát.“
