Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Fotbalový pohár v Čechách netáhne

27 2003
Praha - Nezájem českých fanoušků o finále Českomoravského fotbalového svazu dostoupil letos vrcholu. Přestože žádná z televizních stanic přímý souboj o Pohár UEFA nevysílá, do ochozů strahovského stadionu si našla cestu pouhá hrstka diváků. Soutěž, která si ve vyspělých fotbalových zemích v popularitě v ničem nezadá s ligou a často ji i předčí, v České republice stále živoří. Proč? Vždyť pohárový zápas vždycky musí mít vítěze, a je tak ve své podstatě atraktivnější než často opatrné remízové partie v lize.

Představitelé českého fotbalu si marně lámou hlavu, proč fanoušci nepřišli pohárovým bitvám na chuť. V jediném utkání může i úplný outsider porazit jasného favorita, s nímž by v dlouhodobé soutěži nemohl držet krok.

Například v Anglii, kde se pohár hraje už od roku 1889 jako vůbec nejstarší světová soutěž, jsou senzační výsledky amatérských týmů v soubojích se špičkovými profesionály obrovským lákadlem. V tuzemských podmínkách je však prohra ligového týmu s mužstvem z nižší soutěže považována za potupu a nebetyčnou ostudu. Není divu, že ani sami hráči pohárové zápasy nemilují.

A trenéři je často berou jen jako nutné zlo. Rok co rok a prakticky v každém kole vybíhají k pohárovým zápasům týmy složené z náhradníků a trenéři v novinách zdůrazňují, že "pohár pro ně není prioritou". Obchodníci s fotbalovými právy si pak mohou nohy uběhat, aby sehnali sponzora, který by do takto ocejchované
soutěže vložil miliony. A tak už delší dobu český pohár nemá žádnou firmu, která by s ním chtěla spojit své jméno.

Ani často citovaná věta o nejsnadnější cestě do pohárové Evropy v poslední době moc nezabírá. Pohár UEFA, kam se vítěz strahovského finále dostane, totiž v lukrativnosti příjmů hodně pokulhává za Ligou mistrů a když se klub neprobojuje minimálně do třetího kola, jako se to povedlo Slavii nebo Liberci, pak je cesta do pohárové Evropy vyloženě ztrátovou záležitostí.

Na málo atraktivního soupeře z bývalého Sovětského svazu, nebo z Balkánu přijde v prvním kole jen pár diváků, televizní práva jsou téměř neprodejná, zato cena leteckého zájezdu se může vyšplhat až ke třem milionům. Diváci také brzy poznají, že pohár je pro všechny zainteresované na druhé koleji, a do hlediště se nehrnou.

Finále už by mělo být o něčem jiném. Získat trofej - to je prestižní záležitost, ještě umocněná milionovou prémií od svazu. Jenže finále se hraje na neoblíbeném strahovském stadionu, kam i na Slavii, hrající o titul, chodí v průměru necelé tři tisícovky. Navíc se musel vrchol soutěže vtěsnat do ne právě nejvhodnějšího
termínu.

A tak to, co je pro Angličany největším fotbalovým svátkem roku a co Španělé hrdě pojmenovali po svém králi, zůstává v České republice stále popelkou.

Autoři: ,






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze