„Když máte sen, že se jednou dostanete do reprezentace, tak přemýšlíte, že budete hrát na plném stadionu. Ale v Larnace bylo prázdno, kolem atletická dráha, foukal vítr, Kypřany náš zápas moc nezajímal. Chytal jsem lehce přes sedmdesát minut, pak tam šel Martin Vaniak. Vedli jsme dva nula a já byl spokojený, že jsem nedostal gól.“
Čech takto před pár dny vzpomínal na svou premiéru v reprezentaci. Za národní tým poprvé nastoupil v únoru 2002. Tehdy v rámci přípravného turnaje na Kypru odehrál 76. minut proti Maďarsku (2:0).
O třináct let a devět měsíců později nastoupil proti Polsku. Znovu šlo o běžný přípravný zápas, který však pro Čecha měl zvláštní význam - za reprezentaci si připsal 118. utkání.
Čechův milník ocenili i polští fanoušci, kteří českému brankáři před zápasem hned dvakrát hromově zatleskali.
V historii českého fotbalu jde o významné číslo, protože tolik zápasů doteď odehrál jen Karel Poborský.
„Abych řekl pravdu, tak ty osobní milníky člověk nevnímá a přechází je, protože nejsou tak důležité. Až když se to blíží a všude o tom slyším, tak mě to samozřejmě těší. Když si uvědomím, k jakému číslu jsem se dostal...“ poznamenal Čech minulý týden v Praze.
A pokračoval: „Když jsem měl sen, že budu chytat za reprezentaci, tak jsem si říkal, aby se mi to povedlo aspoň jednou. O vyrovnání rekordu jsem nikdy nepřemýšlel. Je skvělé, že jsem v týmu tak dlouho, což je důkaz, že jsem si udržel výkonnost.“
Čech v reprezentaci zdaleka nekončí. Vždyť je jediným českým fotbalistou, který pravidelně nastupuje v evropském velkoklubu (Arsenal). Navíc je mu teprve 33 let, což na brankáře není vysoký věk.
V dalším mezistátním zápase, který se bude hrát na jaře 2016, rekord překoná a pak už jen bude stanovovat nové a nové maximum.
Čecha jen tak někdo netrumfne. Z aktivních fotbalistů je nejblíž Tomáš Rosický (100 startů), kterého však v poslední době trápí časté zdravotní problémy. Dalším v pořadí je Jaroslav Plašil, jenž příští rok může překonat stozápasovou hranici.