Fotbalové brankáře jen málokdy berou fanoušci jako své miláčky, mnohem častěji oceňují gólové výkony útočníků nebo technické parádičky středopolařů. Miroslav Filipko se však do vybrané společnosti dostal.
Slovenský gólman se od léta 2008, kdy Slovácko posílil, stal tahounem týmu, a když klub oznámil, že s ním už neprodlouží smlouvu, skandovalo Filipkovo jméno při posledním domácím zápase více než šest tisíc fanoušků.
"To byly moc příjemné, speciální pocity. Bral jsem to tak, že mi dali najevo, že jsem pro ně něco odvedl, že jsem je svými výkony potěšil. Můžu si teď říct, že jsem tady nebyl ty čtyři roky nadarmo," vyprávěl dojatě osmatřicetiletý Filipko, který se vypracoval mezi nejlepší brankáře celé ligy.
S jakým pocitem Slovácko opouštíte?
Rozhodně necítím nějakou radost, ale beru to pragmaticky. Klub došel do momentu, kdy už moje služby nepotřebuje, a podle toho se zařídil. Beru to čistě jako pracovní záležitost. To, že jsem měl možná jinou představu, už je jen můj osobní názor.
Trenér Miroslav Soukup na jaře dlouho mluvil o tom, že vaše budoucnost není jasná. Vy jste tušil, že skončíte?
Jestli se někdo vyjadřoval ohledně mojí budoucnosti, to jsem neřešil. Vnitřně jsem ale věděl, že v létě končím. Za poslední dva roky jsem měl jasné indicie, že se mnou klub nepočítá. Vždycky sem v zimě přišli gólmani. Nejsem naivní, věděl jsem, o co jde.
Novou jedničkou Slovácka je Dušan Melichárek. Jak hodnotíte jeho kvality? Může vás nahradit?
Absolutně netuším. Ani nijak nemíním rozebírat brankářské kolegy.
Slovácko bylo vaším devátým fotbalovým angažmá. Kam jej stavíte?
Na každém klubu, kde jsem byl, bylo něco speciálního, atmosféra, hráčský kolektiv a podobně. Angažmá tady mělo určité periody od těžkých začátků ve druhé lize, kdy se to pro celý klub nevyvíjelo moc příznivě, ale nečekaně se nám dařilo v poháru a dostali jsme se do první ligy. Roky strávené tady hodnotím celkem příznivě. Odvedené výkony z mojí strany snad byly na úrovni, jakou požadoval klub.
Svědčí o tom i fakt, že jste v bráně chyběl jen výjimečně.
Mimo základní sestavu jsem vlastně byl, jen když jsem laboroval se zlomenou rukou, stál jsem za karty nebo kvůli trestu za zákrok v Jablonci a vyloučení v Brně.
Byl právě hrozivý debakl 0:7 v Brně nejhorším momentem vašeho působení ve Slovácku?
Výsledkově určitě. Sedm gólů je opravdu hodně, navíc jsem k tomu přispěl svým vyloučením.
Nejraději naopak budete vzpomínat na postup do finále poháru?
Rozhodně. Vůbec celá cesta do finále byla krásná. Ať už to byl dvojzápas s Baníkem nebo Slavií a pak i finále. Výsledkově to asi bylo nejvíc, co se mi tady s mužstvem podařilo dosáhnout. Myslím, že za to můžu poděkovat dvěma skvělým trenérům - Laco Jurkemikovi, který mě sem přivedl, a Josefu Mazurovi, se kterým jsme se do finále dostali.
Třetím trenérem, kterého jste ve Slovácku zažil, je současný kouč Soukup. Jak jste si vyhovovali?
Nechci to rozebírat, nemíním se k němu vůbec vyjadřovat.
Povedou vaše další kroky na Slovensko, do zahraničí nebo zůstanete v Česku?
To je dobrá otázka, na kterou momentálně neznám odpověď. Možností je hodně, také můžu skončit s kariérou. Uvidíme, teď to nedokážu odhadnout.
Brankář Miroslav Filipko vyráží nohou tečovaný míč směřující do jeho sítě
Už máte nějakou nabídku?
Něco řeším, ale situace se stále vyvíjí. V zimě jsem měl tři konkrétní nabídky z klubů české a slovenské nejvyšší soutěže. Slovácko se ale rozhodlo, že mě neuvolní.
Vy jste chtěl odejít?
Když klub systematicky nakupuje jiné gólmany a já mám možnost jít jinam, tak bych byl sám proti sobě, kdybych toho nechtěl využít.
Hledají vám nové angažmá manažeři?
Řeším si to sám. Manažeři už moje telefonní číslo asi nemají, protože už by na mně asi žádnou korunu nevydělali. Mám ale za ty roky kopu známých, kontaktů. Jestli z toho něco vznikne, to je otázka nejbližších dnů.
Berete jenom první ligu, nebo i angažmá v nižších soutěžích?
Nejdůležitější pro mě je, aby o mě klub měl zájem. Není to postavené na nějaké soutěži. Ale na amatérské úrovni se nevidím, tam by to pro mě nemělo cenu. Klub musí mít nějaké ambice, cíle. Hrát o nic, to pro mě nemá význam.
Zmínil jste konec kariéry. Umíte si jej už představit?
Samozřejmě. Nic netrvá věčně a jednou konec přijít musí. Je to jedna z možností. Zdraví mi ale zatím slouží, držím pohromadě, takže bych ještě rád pokračoval.
Podle trenéra Soukupa jste se bavili i o možnosti, že byste ve Slovácku možná mohl pokračovat třeba jako trenér brankářů.
Co říkal trenér, to bych nerad komentoval. Podle toho, jak jsme se bavili s vedením, je moje působení ve Slovácku uzavřenou záležitostí.
Do budoucna by vás trenérská práce lákala?
Spíš bych se viděl při jiné práci pro klub. Je možné, že se nakonec vydám i trenérskou cestou, ale momentálně mám jiné představy. Přiznám se ale, že jsem se tím zatím nijak intenzivně nezabýval. Určitě budu chtít v životě nějak normálně fungovat. A jestli to bude při fotbale, nebo mimo něj, to se uvidí.
Už vám někdo práci klubového funkcionáře nabídl?
V tomto směru to mám trošku složitější. Své představy mám, ale moje kariéra byla rozložena do množství klubů i zemí, takže pevné zázemí mi v tomto chybí.
Jste takovým slovenským patriotem, že byste se chtěl usadit jedině na Slovensku?
Usadil jsem se v Bratislavě, odkud je blízko do více zemí. Žít asi budu tam, ale pracovat můžu i jinde. Spousta lidí za prací dojíždí.
Jak v tomto směru rodině vyhovovalo angažmá ve Slovácku?
Bylo to trošku jiné než při předchozích angažmá, protože předtím byla rodina vždycky se mnou. Teď to bylo náročnější na cestování, ale Hradiště je od Bratislavy blízko, takže to na rodinný život nemělo skoro žádný dopad. Byli jsme spolu často.
Klub váš konec ve Slovácku oznámil před posledním domácím zápasem. Potěšilo vás, jak se s vámi fanoušci rozloučili?
Byl jsem příjemně překvapený, jak se k tomu lidé postavili a vyvolávali moje jméno. Po zápase jsem se s nimi byl rozloučit. Chtěl bych jim poděkovat, je úžasné, jaký mají vztah ke klubu, a já jim budu držet palce, aby jim to vydrželo co nejdéle.
Jak se rozloučíte se spoluhráči?
V sobotu po utkání v Příbrami máme závěrečnou akci. S dalšími kluky, kteří nepojedou na zápas, v Hradišti na mužstvo počkáme. Takže si s kluky podáme ruce a rozloučíme se.
Budete zápas v Příbrami na dálku sledovat?
Určitě se na zápas podívám na internetu. A i v budoucnu se budu zajímat, jak se Slovácku daří.
Podle toho, jak o Slovácku mluvíte, se nezdá, že byste už nikdy nechtěl v klubu působit. Dokážete si to za nějaké situace představit?
Tu možnost jsem rozhodně neuzavřel. S některými lidmi tady mám nadstandardní vztahy, všechno je možné. Když mě v budoucnu osloví s určitou vizí a budu pro klub potřebný, tak Slovácku velmi rád pomůžu. V bráně už to ale asi nebude...
tisknout 
