Devět bodů po polovině sezony, přes 160 hráčů pod smlouvou a devětadvacetiletý prezident klubu, který do začátku roku neměl s fotbalem nic společného. Tahle kombinace nevěstí pro Parmu nic dobrého a fanoušci se asi už pomalu připravují na to, že v příštím ročníku se ve městě, které proslavilo Prosciutto crudo di Parma (sušená šunka), Serie A hrát nebude.
Pokud někdo z nich přece jen čekal, že klub bude v zimní pauze zbrojit, pořádně se spletl. Parma naopak půjde do druhé části sezony bez dvou největších opor - reprezentačního stopera Gabriela Paletty, kterého zlákal AC Milán, a útočníka Antonia Cassana.
Ten raději sám rozvázal smlouvu, která měla vypršet až v červnu příštího roku - a přišel tím o pořádný balík.
„Nechávám tu čtyři miliony eur, ale cítím se teď líp,“ překvapil Cassano v televizním pořadu Tiki Taka. „Peníze nejsou problém, aspoň pro mě ne. Horší je, že v týmu jsou kluci, kteří vydělávají mnohem méně než já, a sedm měsíců neviděli ani euro.“
Finanční potíže má Parma už delší dobu. Během podzimu dokonce administrativně přišla o jeden bod právě kvůli pozdnímu plnění finančních závazků.
Do problémů ji možná dostala podivná přestupová politika, jaká ve světě nemá obdoby. Záměr zněl možná zajímavě: klub se před časem rozhodl nabrat obrovské množství hráčů s vidinou toho, že část z nich časem se ziskem prodá.
Ale výsledek? Pod smlouvou teď má víc než 160 často průměrných či podprůměrných fotbalistů, kteří většinou hostují v nižších italských soutěžích.
Čtyři prezidenti během dvaceti dnů
Některé příchody úplně postrádaly smysl. Fanoušci třeba kroutili hlavou, když klub přivedl pětatřicetiletého litevského útočníka Tomase Danilevičiuse. Ten pak odehrál sezonu na hostování ve slovinské Gorici, kde dal jen jeden gól a letos ho Parma už nikam „udat“ nedokázala. Musí ho tedy platit, hráč je jí přitom k ničemu. A podobných případů se najde spousta.
„Nemám problém s fanoušky, spoluhráči ani s většinou lidí, kteří v klubu pracují. Ale jsem strašně naštvaný na ty, kdo zavinili, že se Parma řítí do takové katastrofy,“ nebere si servítky Cassano.
Na konci roku klub změnil majitele, ani to však k uklidnění situace moc nepřispělo. Nový vlastník totiž do pozice klubového prezidenta v lednu dosadil Ermira Kodru, devětadvacetiletého Albánce, který s fotbalem nemá žádné zkušenosti. Ale řídí Parmu opravdu on?
„Vlastně vůbec nevím, kdo noví majitelé jsou. Během dvaceti dní jsem viděl čtyři různé prezidenty,“ tvrdí Cassano. „A nic se nezměnilo. Pořád ty samé sliby, že zítra už peníze přijdou - a nic. Už se to nedalo vydržet, jsem z toho unavený. Radši si zachovám důstojnost a peníze tu nechám.“
Dění v Parmě dokonce reprezentačního útočníka znechutilo natolik, že uvažuje i o úplném konci kariéry. „Agent mi sice radil, abych šel do Ameriky, ale tam můžu hrát, až mi bude čtyřicet a nezvládnu běhat,“ říká dvaatřicetiletý střelec. „Když do června neseženu nový tým, možná s fotbalem skončím. V poslední době mi přinesl jen zklamání.“
Stejně to musí cítit i fanoušci Parmy. Na doby Buffona a spol. teď mohou jen vzpomínat, realita vypadá černě.
