O minulém víkendu se fotbalisté FC MAS Táborsko na den ocitli na špici druhé ligy. V neděli je sice přeskočil Hradec Králové a vrátil se do čela, ale Táborsko zůstalo na postupové příčce. Je druhé a do nejvyšší soutěže mají z Fotbalové národní ligy právo postupu do nejvyšší soutěže po posledním kole první dva celky.
Ještě chybí 16 kol, aby bylo jasné, kdo může jít nahoru. Bude to ten, kdo bude na první, či druhé příčce konečné tabulky. To však není všechno. Musí mít stadion. Výjimky už se povolovat nebudou. Poslední roky pamatují dvě. Ústí nad Labem hrálo po postupu v Teplicích a v této sezoně je Znojmo doma na stadionu v Brně.
Pomalu, ale jistě
Kdo pamatuje začátky působení Jiřího Smrže ve fotbalu, napadne ho možná, že mu zase tolik nerozuměl. Ale byl cílevědomý a je takový dodnes. "Mám rád fotbal. Mám rodinu, firmu a fotbal. Nepouštím se do žádných dalších aktivit. Ať je to politika fotbalová, nebo obecná. Nebo jiné věci - koně, golf a tak dále. Ty zájmy by se pak tříštily," prohlásil Jiří Smrž loni.
Jak stoupalo Táborsko* 1997: postup do krajského přeboru * 2000: postup do divize * 2007: postup do ČFL po výměně soutěží s Tatranem Prachatice * 2008: 2. místo v první sezoně v ČFL, postup do osmifinále Poháru ČMFS * 2009: postup dorosteneckého týmu do České ligy dorostu * 2010: postup A-týmu mužů do druhé ligy, postup B-týmu mužů do divize |
To, co šéf fotbalistů Táborska řekl, se dál naplňuje. "Od první A třídy jsme se dostali do druhé ligy," uvedl o A-týmu. "Jsou tu však výsledky i s mládeží. Jsme dnes druzí nejúspěšnější v kraji. A když ta práce má výsledky, tak to člověka motivuje, aby šel dál."
Považuje si, že se stále daří. "Když jsme hráli střed první A třídy, říkal jsem, pojďme hrát špičku. Když jsme ji hráli, tak pojďme postoupit. Když jsme postoupili do krajského přeboru, říkali jsme, zachraňme se," popisoval vývoj, který se tehdy dal sledovat jako filmový příběh v kině.
I když nebyl bez vady. Někdy soupeři skřípali zuby, protože cítili křivdu. Občas to hlasitěji křuplo, jak pod nimi praskala naříznutá fotbalová větev. I v divizi a ČFL. Neovlivňují to však jen kluby. O nahnilém zákulisí výkonnostního českého fotbalu se ví.
Fotbalový Spartak Sezimovo Ústí se i bez toho snad nikdy od listopadu 1991 ve výsledcích nezhoršil. Stále a pravidelně stoupal a postupoval. Jiří Smrž však se svými lidmi myslel i na to, aby byl na další úspěchy nachystaný. S úspěchy pracoval klub vždy i na zázemí.
"To je to, co mě žene. Že mě to baví a mám to rád. Má to i výsledky. A pak je motivace pro práci snazší. Teď hrajeme druhou ligu a hrajeme například na stadionech, jako je areál Viktorie Žižkov," považoval si. "Hrajeme přáteláky se Spartou, Slavií. Je příjemné, že už nejsme jen svědci a diváci velkého fotbalu, ale jsme jeho přímí účastníci. Proti nám hrávají bývalí i současní reprezentanti."
Tehdy měl cíl stabilizovat výkonnost, usadit se ve druhé nejvyšší soutěži. "Chceme fotbal posouvat. Nemusíme nikdy hrát první ligu. Ale můžeme hrát důstojně druhou ligu. I když nikdy nepostoupíme do první, budu stejně spokojený s tím, co už jsme dokázali. A je tu juniorská liga, mládež," upozornil na dvacítku týmů, které pod klub patří. A o které také vedení pečuje.
Sloučení dvou klubů
Kapitola, ke které se Jiří Smrž před několika lety odhodlal, mu přinesla další poznatky. I negativní. Sám možná viděl jen pozitiva a naplňoval záměry, které by v Sezimově Ústí naplňoval těžko. Převzal FK Tábor s vědomím, že má na krku rázem 6,5 milionu korun dluhů. Kdyby to neudělal, neviděl možný posun. Když to udělal, sháněl peníze a dluh postupně umazával. K tomu vysvětloval a snášel urážky.
Proč chtěl sloučit Spartak MAS Sezimovo Ústí a FK Tábor? "Tady se v devadesátých letech do první a druhé ligy dostaly Blšany, Drnovice, Bohdaneč, Poštorná. Prušánky byly ve třetí lize. Nechci se nikoho dotknout. Ale jak rychle šly nahoru, tak byly ještě rychleji dole. Z toho vyplývá poučení. Je třeba klub dělat na stabilních základech. Dělat to v Sezimově Ústí je pěkné. Ale Sezimovo Ústí je malé město. Nikdy tady v regionu nemůže fotbal podpořit tak jako město Tábor," vysvětlil.
Dnes je Táborsko silný klub. To nepochybně. Zasahuje velkou část Jihočeského kraje a působí v oblasti, kde špičkového sportu moc není. Přesto má Jiří Smrž i spoustu negativních poznatků.
"Někteří lidé nám moc naklonění nejsou. Myslím si, že v Sezimově Ústí bychom nikdy nebyli tak daleko, jako jsme v Táboře, protože Sezimovo Ústí má roční rozpočet necelých sto milionů korun a Tábor včetně mandatorních výdajů (povinné výdaje ze zákona) kolem miliardy. Důvod spojení není v tom, abychom táborský fotbal pohltili, ale abychom tady fotbal postavili na silnějších základech," upřesnil záměry.
Dá se říci, že Táborsko je dnes pro některé lidi v obou městech jako nechtěné dítě. Včetně nejvlivnějších místních politiků. V Sezimově Ústí mohou říkat, že když míří fotbal do Tábora, ať je tam a ať se tam o něj starají. V Táboře se jako alibismus nabízí, že ten, kdo přijde ze Sezimova Ústí, není táborský a není třeba ho podporovat. Skutečnost je taková, že podobná argumentace je pro politiky nejsnadnější cesta, jak se zbavit žádostí klubu o jakoukoliv podporu. Byť nějaké peníze obě radnice klubu uvolní.
Jiné je to s fanoušky. Ti by nejraději chodili na co nejvyšší soutěž. V Táboře by jich určitě bylo více než v Sezimově Ústí. Také sponzoři se v Táboře zapojují více s představou, že hlavní sídlo fotbalu bude tam.
"Díky tomu, že jsme řekli, že fotbal chceme hrát v Táboře, je jednání s nimi snadnější," potvrdil Jiří Smrž. A považuje si každého, kdo se na fotbalovém vzrůstu podporou podílí. I třeba tím, že vozí na zápasy po celé republice děti. Když žádá podporu, říká, že nemusí dostat peníze. "Zaplaťte vodu, elektřinu, teplo, dopravu," vybízí.
FC MAS Táborsko chce rekonstruovat stadion. Není to tak dlouho, co představilo projekt stadionu s parametry na první ligu. S podporou města by šlo všechno snadněji. Se současnými výsledky A-týmu je tu impulz navíc.
I kdyby se v Táboře první fotbalová liga nikdy nehrála, v Kvapilově ulici by nový stadion nabízel řadu dalších možností využití. Mohly by zde vedle sebe být jednorázové akce i dobrý fotbal.
Proč Táborsko?
Kde se vůbec vzal název Táborsko? "Inspirovali jsme se trochu Slováckem. Podle toho jsme název volili," upřesnil. "Je to v Uherském Hradišti, ale s názvem Slovácko tam není sebemenší problém. Je tam Staré Město, Uherské Hradiště a Kunovice. Oblast má asi 42 tisíc obyvatel. My jsme Tábor, kde je něco přes 38 tisíc lidí. Jsme Sezimovo Ústí, a to má necelých osm tisíc. K tomu lze přičíst i Planou nad Lužnicí a obce kolem. Spádová aglomerace u nás je tak padesátitisícová," spočítal si.
Nevidí se na kopci. "Všechno se dá udělat líp. Vsadili jsme na dlouhodobější propagaci. Máme knížku o historii, reklamní předměty. A nemám ve fotbale rád pompéznost. Čím je větší, tím horší jsou pak pády, když na ně dojde," varuje Jiří Smrž.
Raduje se, že Táborsko v říjnu ve druhé lize neprohrálo. Že Tusjak a Sladký byli sledováni koučem reprezentace do 21 let. Že dal Bosniak v lize starších dorostenců v tuctu zápasů 15 gólů a řekl si o posun do juniorky. Že Táborsko uspořádalo celorepublikový turnaj jedenáctiletých, na kterém hrály i Baník Ostrava a Viktoria Plzeň. Po třetí části je Táborsko v takové konkurenci třetí. Že A-tým v přípravě zdolal prvoligové Bohemians 1905 z Vršovic 1:0. A také, že za přispění z grantu kraje stojí v Kvapilově ulici budoucí vstupní brána od parkoviště u plaveckého stadionu.
