Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brusel, 1985. Když fanoušky zabíjel „nevinný rituál“

29 2015
Ital Bruno Guarini chtěl potěšit syna, který oslavil 21. narozeniny, úspěšně složil zkoušku ve škole a plánoval svatbu – a tak ho vzal do Bruselu na finále PMEZ, tehdejší Ligy mistrů, mezi Juventusem a Liverpoolem. Byl květen 1985.

A z oslavy fotbalu se stalo peklo: dnes to je přesně 30 let, co jeho syn Alberto zahynul v troskách stadionu Heysel v Bruselu. A s ním dalších 38 lidí. Tragédie změnila fotbal, který začal dbát na bezpečnost. Pro některé už bylo pozdě.

„Řekl jsem Albertovi, že půjdeme dál od fanoušků Liverpoolu. Celý den popíjeli, bál jsem se, že na nás budou něco házet,“ popisoval Guarini pro britský The Guardian. „Šli jsme ke zdi. Byla to ta nejhorší věc, kterou jsem kdy udělal. Ti, co jim byli blíž, přežili.“

Hodinu před výkopem angličtí chuligáni zaútočili na sousední, původně „neutrální“ sektor, který byl však plný italských příznivců, většinou obyčejných lidí, kteří přijeli na velký zápas. Atak nečekali a zděšení začali utíkat. Jenže v cestě stála betonová zeď, která pod velkým náporem povolila a fanoušky zavalila.

V šílené panice a tlačenici bylo kromě 39 mrtvých i víc než 600 lidí zraněných. „Albertova poslední slova byla: Tati, oni mě rozdrtí... Tým Liverpoolu byl slavný, úžasný. Mysleli jsme si, že jeho fanoušci budou jako my – jen blázni do fotbalu.“

To byl jen jeden z příběhů tragického večera. Třeba italský doktor Roberto Lorentini zemřel, když se snažil pomoci zraněným.

Nick Hornby, anglický spisovatel, autor kultovní knihy Fotbalová horečka, později litoval, že za jednu z největších katastrof v dějinách fotbalu mohl „nevinný“ rituál z Anglie. „Byl to hraný výpad, masa fanoušků se rozběhne proti fanouškům soupeře. Účelem není nic jiného než vylekat protivníka a pobavit se. Jenomže příznivci Juventusu tohle nevěděli,“ popisoval Hornby, jinak fanoušek londýnského Arsenalu. „Ten dětinský nesmysl se v Bruselu změnil ve vražednou zbraň. Bruselská tragédie byla organickou součástí kultury, celé té tvrďácké maškarády, k níž mnozí včetně mě přispívali.“

Na stadionu Heysel v Bruselu našlo v roce 1985 smrt 39 fanoušků...
Na stadionu Heysel v Bruselu našlo v roce 1985 smrt 39 fanoušků...

Svědci však mluví i o tom, že angličtí fanoušci kopali do bezvládných těl, která ležela v sutinách.

Stadion Heysel rozhodně nebyl vhodný pro tak velký zápas.

Na tribunách bylo 58 tisíc diváků. Ač 39 z nich zemřelo, finále se odehrálo! Pořadatelé se totiž báli, že by při odložení utkání došlo k ještě většímu masakru.

„Nic jsme nevěděli, jinak bychom nenastoupili,“ uvedl Kenny Dalglish, hvězda Liverpoolu.

Ten utkání prohrál 0:1, jediný gól dal z kontroverzní penalty Michel Platini, dnes šéf mezinárodní fotbalové asociace UEFA, který bude příští sobotu předávat pohár pro vítěze Ligy mistrů, v němž nastoupí proti Barceloně právě Juventus, což prohlubuje bolestné vzpomínky. Dnes se v Turíně bude konat mše k uctění památek mrtvých.

„Něco uvnitř mne v tu chvíli zemřelo,“ řekl už dřív Platini. Ač tenkrát slavil gól, těžko mu to vyčítat. Věděl málo, možná nic.

Zcela jistě si však o příštím víkendu vzpomene na trefu, která je tou nejsmutnější v jeho slavné kariéře.

Všechny anglické týmy byly na pět let vyřazeny z pohárů, Liverpool na šest, ale jinak nebyl nikdo potrestaný. „Tragédie z Bruselu nebyla zametena pod koberec, ale rovnou pod podlahu,“ zlobil se Simone Stenti, jeden z italských fanoušků, který přežil.

Juventus se poprvé po „Bruselu“ potkal s Liverpoolem před deseti lety v Lize mistrů. Angličtí příznivci vytvořili choreografii, na níž bylo italsky napsáno: Přátelství.

Většina fanoušků Juventusu se však otočila zády. „Pořád to vidím před sebou. Heysel, tohle slovo mě dohání k šílenství,“ smutní Guarini.

Autor:


Témata: Liga mistrů




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze