Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

A pak byla tma. Fotbalistu v bezvědomí zachraňoval soupeř

Otrokovického Robina Elšíka museli oživovat po nekoordinovaném pádu na zábradlí. | foto: MAFRA

13 2016
I ve fotbale jsou momenty, kdy jde stranou, jaký dres máte zrovna na sobě. Poznal to i blanenský kapitán Lukáš Koláček, jenž v třetiligovém duelu v Otrokovicích s členy domácí střídačky zachraňoval protihráče Robina Elšíka. Mladý záložník vyvázl s těžkým otřesem mozku.

Blížil se konec prvního poločasu, když se otrokovický záložník Robin Elšík snažil udržet míč na hrací ploše. Povedlo se mu to. Jenže po krkolomném kopu se 21letý fotbalista v pádu hlavou udeřil o zábradlí a zůstal ležet za brankovou čárou.

„Nikdo jsme si toho v první chvíli nevšimli, jen hlavní rozhodčí volal k domácí střídačce na ošetření,“ popisuje kapitán Blanska Lukáš Koláček.

V ten moment se v nedělním duelu nebojovalo o tři body do tabulky MSFL, ale o holý život. Ačkoli Koláček nebyl první, kdo přiběhl ke zraněnému fotbalistovi, byl jedním z prvních hráčů, jenž pochopil vážnost celé situace. A ihned zaklekl k bezvládně ležícímu protivníkovi.

„Když jsem to viděl, bylo mi hned jasné, že mu musíme co nejdříve otevřít ústa, vytáhnout mu zapadlý jazyk a dát ho do stabilizované polohy,“ líčí 32letý obránce, jenž se společně s otrokovickým trenérem Markem Sedlákem stal velitelem záchranné akce.

„Něco podobného jsem během hráčské kariéry už zažil. Dva chlapi se srazili hlavami, jeden byl v bezvědomí se zapadlým jazykem. Pamatuji se, že jsme mu nemohli otevřít čelist, použili jsme tehdy rohový praporek,“ blesklo hlavou Sedlákovi.

I teď byla situace vážná. Raněný záložník se začal třást, po nárazu do zábradlí mu z tržné rány na hlavě tekla krev a zapadlý jazyk nešel vytáhnout. „Páčili jsme to a rvali, navíc nebyl při vědomí,“ sděluje blanenský kapitán. „Byla to otázka vteřin, kdy jsme bojovali o život. Čím déle by byl bez dechu, tím mohly být následky fatálnější.“

„Nejhorší zážitek z fotbalu“

I díky včasnému zásahu se zabránilo většímu neštěstí. A když Elšíka na nosítkách odnášeli k přivolané sanitce, už ho vyprovázel potlesk diváků. „Diagnóza byla těžký otřes mozku. Byl to můj nejhorší zážitek z fotbalu,“ přiznává Elšík, jenž pod dohledem lékařů strávil noc v nemocnici.

Sám si z nešťastného momentu příliš nepamatuje. „Vracel jsem míč zpátky do hřiště a asi mi podjely nohy a bouchl jsem se do zábradlí,“ řekl zlínský odchovanec. „Pak byla tma. Prý jsem byl dvě minuty mimo.“

Třetiligový mač nakonec vyhrála domácí Viktorie 1:0, čímž nováčkovi z Blanska uštědřila pátou soutěžní porážku v řadě. Kapitán hostů k tomu měl ještě další starost. „Od domácího vedoucího jsem si vzal číslo na Robina a napsal mu nejen svým jménem, ale za celý klub FK Blansko brzké uzdravení a rychlý návrat na trávník.“

A v úterý pípla Koláčkovi zpráva s odpovědí: Jsem v pořádku doma. Díky za záchranu. „A až pojedeme příště do Blanska, vezmu mu i tekuté poděkování,“ plánuje Elšík, který musí do konce týdne dodržovat klidový režim. „Od lékařů mám úplný zákaz vycházek. Za dva tři týdny bych do toho mohl vletět.“

V Otrokovicích zase řeší, jak se železným zábradlím, které je hned za lajnami, naložit. „Každé hřiště musí být ohrazené. Zábradlí normy splňuje, i když na spodní hranici,“ krčí rameny kouč Sedlák. „Kdyby se hřiště na každé straně zmenšilo o metr, bylo by to bezpečnější. Ale jako všechno je to otázka financí.“







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze