Klony útočí, dal by se použít název jednoho z dílů slavné ságy Star Wars a nebyli byste daleko od pravdy: David Vaněček a David Vaněček jsou totiž bratranci.
Však také na sebe slyší. Když útočník David Vaněček končil na jaře ve Vlašimi a vybíral si z nabídek svou další štaci, nemusel se dlouho rozmýšlet: "V Sokolově je přece bratránek," řekl si. A bylo hotovo. "O Sokolovu jsme se spolu bavili už předtím. Říkal jsem mu, jak to tady vypadá," vzpomíná kapitán Baníku.
Když zaslechl na konci sezony, že klub shání šikovného útočníka a jeho bratránek je jednou z vytipovaných posil, hned poslal informaci dál. "Rozhodnutí ale pak už bylo na Davidovi," dodává.
Do té doby se fotbalově nikde nesešli a nemuseli řešit problémy se jmenovkami. Snad až na zápas Sokolova s Ústím nad Labem před dvěma lety, kdy stanuli oba proti sobě. "Bylo to 1:1 a do konce zápasu zbývalo deset minut, když David centroval před naší brankou a já si míč prodloužil hlavičkou do šibenice," připomíná útočník Vaněček.
Tehdy jste si v novinách mohli přečíst: Když centruje Vaněček na Vaněčka, končí to vlastním gólem... "Všichni si z nás dělali legraci," zaculí se bratranci.
Střelec David VaněčekZnojmo, Most, Bohemians Praha. V pěti posledních kolech dal David Vaněček II. tři góly. Zdá se, že Sokolov konečně znovu objevil svého střelce. Že hraje v útoku, přitom neplatilo vždycky. V plzeňském dorostu sice střílel soustu branek, normu dvanácti gólů na polovinu sezony ale stíhal plnit z postu středního záložníka a osm gólů za sezonu střílel i za béčko Viktorie. Až když si ho vytáhl trenér Pavel Vrba do prvního týmu Plzně, byl s góly konec. "Prosadit se v mužském fotbalu je daleko těžší," odtuší David Vaněček. V druholigovém Sokolově se ke své oblíbené disciplíně - gólům znovu vrátil. Jeho největší zbraní jsou hlavičky a osobní souboje vůbec. Však má na to také parametry. "Spí v posilovně, jen se na něj podívejte," dobírá si bratrance sokolovský kapitán David Vaněček. Síla je podle něj na výkonech útočníka Baníku hodně znát. "Na to jak je velký, ale umí i s balonem. Uvolní se přes hráče, vystřelí. Prostě koncový hráč." |
V Sokolově stejná jména hráčů na dresech rozlouskli jednoduše: Kapitán bude Vaněček I. a novopečený útočník dostane na záda za jméno dvojku.
"Je mladší, musí být až druhý," pošťouchne záložník Vaněček o osm let mladšího bratránka. "Vzhledem k mému věku mu to toleruju," opáčí jedenadvacetiletý útočník.
Do školy v jejich Plané spolu kvůli rozdílnému věku nechodili, i tak ale trávili dětství spolu. "Všechny rodinné akce, návštěvy, narozeniny, svátky vídali jsme se a vídáme vlastně pořád," vypočítává starší z bratranců.
Jako starší ho mohl krýt v dětských půtkách, fotbalovou kariéru v Sokolově si ale musel mladší z jeho Vaněčků už pohlídat sám. "Spoustu kluků jsem tady znal už předtím, o to byl tady pro mě začátek jednodušší," připomíná.
Činil se. A činí. Že to stojí nějakou tu korunu do kasičky v kabině? Tu opatruje jeho bratránek, tak co. "Občas by mi mohl něco umazat," ušklíbne se nejdřív. Ví, že tudy cesta nepovede. "Je na mě přísný, někdy až moc," ukáže prstem na sokolovského kapitána.
Do kasy se stejně platívá jen za první góly, a ty už má dávno za sebou. Se třemi trefami je nejlepším střelcem týmu, stejně jich dal jen záložník David Čada. Až mu na góly začne nahrávat také jeho jmenovec v záloze, stane se ještě obávanější zbraní. "Trochu mě to štve, ale do konce sezony je ještě čas. Určitě to změníme," slíbí si bratranci.
Kapitán Sokolova: Chceme být znovu nahořeLoni jako kapitán dovedl Sokolov k senzačnímu třetímu místu, dlouho to vypadalo, že bude stačit na postup do první ligy. "Zamotali jsme vedení hlavu," culil se David Vaněček společně s ostatními hráči. Klub se nejvyšší soutěže nakonec vzdal. Zvítězil rozum. "Kolem postupu bylo asi víc věcí, pak už jsme to v kabině ani moc neřešili," mávne rukou kapitán Baníku. Letos si před začátkem sezony znovu řekli s trenéry: Chceme být znovu nahoře, co nejvýš to půjde. "A jsme tam," usmívá se.  RODINNÁ POUTA. Bratranci David Vaněček I. (vlevo) a David Vaněček II. (s číslem 23) se sešli ve fotbalovém Sokolově. Rozjezd sezony na sokolovskou jízdu posledních kol přitom moc nevypadal. "Začali sezonu špatně. Nepovedl se nám pohár, to nás trochu dostalo pod tlak. Pak jsme udělali nějaké chyby ve Zlíně... Než jsme se z toho všeho vzpamatovali, tak to chvíli trvalo," ví Vaněček. Je rád, že to má za sebou. "Je tady skvělá parta, dobře se známe i s kluky, kteří přišli teď před sezonou. Konečně jsme si sedli, hrajeme, makáme, dáváme góly. Třikrát po sobě se nám povedlo vyhrát 3:0, diváci tady v Sokolově mohou být spokojení. Doufám, že to vydrží až do konce podzimu." |
