"Svým designem i vnitřní úpravou vybočuje z tradičních přímek moderních hotelů, nicméně hlavním důvodem pro zvolení této varianty byl potřebný klid pro hráče před utkáním," uvedl plzeňský mluvčí Pavel Pillár.
Ostatní hotely splňující požadavky klubu na ubytování, rehabilitaci nebo stravu se totiž nacházely přímo v pulsujícím centru Coimbry. Zámek je zhruba třicet kilometrů od města.
"I přes nutnost zhruba třicetiminutové cesty z Bussaca na stadion jsme se přiklonili k tomuto řešení. Také cenově je naše současné útočiště ve srovnání s jinými uvažovanými variantami ve stejné hladině," vysvětloval Pillár volbu netradičního prostředí.
Více než stoletá budova hotelu leží uprostřed národního parku Serra do Bussaco. Ten svým návštěvníkům nabízí více než 700 druhů vzácných dřevin včetně stromů, které prý ze svých cest přivezli známí portugalští cestovatelé minulých století.
Vysoké maurské stropy, vyřezávané židle, podlahy z exotického dřeva a majestátní lustry by tvořily fantastickou kulisu spíše pro romantickou dovolenou. Ale myšlenky plzeňských fotbalistů se ubíraly jenom k večernímu zápasu.
"Je to krásné prostředí, ale samotný hotel příliš neřešíme," řekl například záložník Vladimír Darida. "Servis je standardně velmi kvalitní, masérské stoly a vše ostatní je nachystáno dle našich zvyklostí, takže jsme si užili spíše krátkou středeční procházku do přilehlého parku. Až na vzteklou labuť je to tam opravdu oáza klidu."
Přesto prostředí plné brnění a odkazů na minulost nezůstalo u dobře naladěných Plzeňanů bez odezvy.
"Tak co, chlapci, kdo viděl v noci bílou paní?" vítal spoluhráče při snídani František Ševinský. A od stolu mladších spoluhráčů se mu dostalo rychlé odpovědi: "Nikdo. Bohužel ani žádnou jinou paní."
Pravdou je, že okolo plzeňských fotbalistů se během pobytu točí prakticky bez výjimky pouze mužská obsluha.
"V tomto ohledu to však není práce vedení. Do obsluhy hotelů nikdy nemluvíme, takže toto je pouze dílem náhody nebo snad místních zvyklostí," usmál se vedoucí týmu Miroslav Jedlička.
