Jde o pohádkovou sezonu, když takhle sázíte branky?
Určitě je to příjemné, když mi to tam padá. Ale teď je důležité, abychom vyhrávali, a když tomu já pomůžu, tak tím lepší to bude.
Předminulý duel jste vstřelil dvě branky jako dárek pro Pudilova syna Dannyho, teď jste proti Boltonu věnoval gól komu?
Nikomu. Minule to bylo výjimečné, protože Danny byl nemocný a na své narozeniny musel být v nemocnici. Tak proto byly pro něj.
Letos máte na kontě devatenáct gólů, kolik vás stojí střelecká forma?
Tady je dobré, že se za góly peníze nevybírají. Takže mě to naštěstí žádné peníze nestojí.
Čím to, že se vám letos tak daří? Vyhovuje vám anglický styl?
Ano, vyhovuje mi ostrovní fotbal. Je rychlejší a je v něm více soubojů.
Poslední dobou vaše jméno velmi často vyvolával celý stadion. Dají se popsat ty pocity?
Vždy je to krásné, když vás vyvolávají. A nejen za to jsem tady rád. Třeba i za to, že fanoušci dokážou ocenit úplně všechno, přestože ve výsledku prohrajete.
Hlavně díky vám se stále Watford drží v první šestce, která bude bojovat o Premier League. Jak velká výzva je pro vás postup?
Neřekl bych, že je to kvůli mně, že se tam držíme. Hrajeme dobrý fotbal jako kolektiv a pak vyčnívají jednotlivci. Já jsem samozřejmě rád, že to jsem zrovna já, ale nejdůležitější jsou body. Ty se nám daří získávat. A k tomu postupu, kdo by nechtěl postoupit do Premier League? Ale cesta je to ještě dlouhá, takže uvidíme. Nicméně bych byl rád, kdyby to vyšlo.
V poslední době se v médiích spekulovalo o vašem případném přestupu. Co k tomu řeknete?
O přestup se nezajímám. Soustředím se na fotbal a chci dokončit sezonu ve Watfordu. Pak se uvidí. Já nikam pryč opravdu nespěchám, takže jsem nad tím nepřemýšlel.
Tréninkové centrum máte v sousedství se slavným Arsenalem, tam byste chtěl?
Kdo by nechtěl hrát za Arsenal. Ale já vážně nad možným přestupem nepřemýšlím.
Jaká je spolupráce ve Watfordu s Danielem Pudilem? Jste sousedi, pomohl vám hodně?
Začátek pro mě byl velmi důležitý. Pomáhal mi předtím a pomáhá mi vlastně i teď. Padli jsme si do oka a funguje nám to. Takže se dá říct, že je to fakt dobrý, když mám u sebe kamaráda.
Vstřelil jste už devatenáct gólů a zbývá dohrát necelou polovinu sezony. Kolik jich od vás letos můžou fanoušci ještě očekávat?
Před sezonou jsem si řekl, že jich chci dát dvacet. Tak až je dám, tak si dám třeba jinou metu. Ale nejdřív jich musím dát těch dvacet. (úsměv)
Co na vaši formu říká rodina?
Rodina je samozřejmě ráda. Po ročním zranění jsme fakt nedoufali, že se až takhle povede návrat.
Můžete ještě chodit pěšky po městě, nezastavují vás lidé na ulici?
Ne, zatím je to v pohodě. Jsou tady slušní. Ať je potkám třeba ve městě nebo kdekoliv jinde, tak nejdřív poprosí a pak se s nimi vyfotím nebo se podepíšu.
Ve středu čeká reprezentaci přípravný zápas s Tureckem, jak se těšíte na spolupráci se Stanislavem Teclem?
Já se na něj těším, protože jsme se dlouho neviděli. Sice si píšeme, ale to není ono. Doufám, že si spolu zahrajeme.
Jak jistě budete vědět, nedávno proběhla v České republice volba prezidenta, byl jste volit?
Vůbec. Přiznám se, že jsem neměl žádného favorita, takže jsem volit nebyl.
