Basilej v neděli remizovala bez branek s Young Boys, kteří jediní ji ještě mohli v tabulce přeskočit. A tento výsledek Vaclíkovi, Suchému a spol. stačil, aby tři kola před koncem titul stvrdili.
„Věděli jsme, že nám k titulu stačí remíza. Pro diváky to asi moc pěkný zápas nebyl, ale chtěli jsme to potvrdit doma. Byl plný stadion a myslím, že si to nakonec všichni užili,“ popisoval Vaclík, jenž v Basileji strávil první sezonu po loňském přestupu ze Sparty.
Jak to probíhalo po zápase?
Nejdřív jsme slavili na hřišti společně fanoušky, pak jsme se přesunuli do kabiny a potom na náměstí, které bylo plné lidí.
Vypadá to, že jste si to užili.
Nevím přesně, kolik lidí na náměstí bylo, ale bylo úplně plné. My jsme měli objednanou restauraci přímo na tom náměstí a z balkónu jsme společně s fanoušky mohli zpívat a slavit. No a potom jsme měli s manželkami a přítelkyněmi večeři. Moc jsme si to užili.
V neděli přišlo třicet čtyři tisíc lidí, ale ke třiceti tisícům na vás chodilo celou sezonu. Překvapila vás ta podpora?
Docela ano. Přece jen z Česka jsem byl zvyklý, že plný stadion byl maximálně na derby proti Slavii a na zápas proti Plzni. Potvrdilo se, že tady v Basileji je pro lidi fotbal sportem číslo jedna.
Užíváte si titul o to víc, že jste ho definitivně získali proti Young Boys?
Já jsem to moc neřešil, i když je samozřejmě vždycky lepší, když to potvrdíte proti druhému nejlepšímu týmu. Ale kluci, kteří tu jsou déle, byli rádi. Mezi oběma kluby je velká rivalita.
Vy jste k titulu přispěl deseti vychytanými nulami, Basilej navíc inkasovala nejméně gólů z celé soutěže. To je dobré, ne?
Vidíte, to slyším poprvé, protože já si takovéhle statistiky nevedu. Ale samozřejmě mě to těší, protože ve švýcarské lize moc čistých kont k vidění není. Je to super, myslím, že snad nějakou zásluhu na tom titulu mám.
Můžete srovnat titul před rokem se Spartou a teď?
Je to skoro stejné. Přece jen Sparta a Basilej mají ve svých zemích podobné postavení. Na oba kluby je největší tlak.
Mimochodem, co říkáte na Spartu?
Samozřejmě jsem ji sledoval a klukům jsem na dálku moc fandil. A když se nedávno naskytla ta šance, že ještě mohli Plzeň přeskočit, tak jsem věřil, že se to opravdu otočí. Je to škoda.
Mrzí vás konec trenéra Vítězslava Lavičky?
Ve Spartě udělal spoustu práce. Postavil silný tým, což se ukázalo loni, když jsme vyhráli double. Jenomže když se nedaří, tak to vždycky odnese jako první trenér. Mrzí mě to i proto, že Víťu Lavičku jsem poznal jako férového chlapa.
Máte za sebou první sezonu v zahraničí. Musíte s ní být spokojený, ne?
No jasně! A kdybychom ještě vyhráli domácí pohár, ve kterém nás na domácím stadionu čeká finále proti Sionu, tak bych byl spokojený maximálně. Navíc se nám tady ve Švýcarsku narodila dcera, takže to do sebe všechno krásně zapadlo.