"Dřív o mně na internetových stránkách klubu psali, že jsem špatný a že bych tady vůbec neměl být. Teď se to úplně otočilo a najednou jsem tahoun Gliwic," těší 23letého útočníka.
Po posledním utkání dokonce dostal přezdívku Český dynamit. Na podzim Dočekal sbíral starty jen po minutách. V zimě se zranil a promeškal herní kemp ve Španělsku. Vypadalo to s ním zle. Minulý víkend však dostal šanci v základní sestavě. Trenéru Broszovi se hned odvděčil gólem, jímž zařídil remízu s Lubinem. Byla to jeho první vstřelená branka v polské lize.
A v posledním zápase na hřišti Štětína doslova řádil: dal dva góly, byl blízko hattricku, ale také zavinil penaltu. "Místo hrdiny jsem byl málem za antihrdinu," usmívá se téměř dvoumetrový rodák ze Smržovky v Jizerských horách. Protihráč však penaltu neproměnil a Gliwice vyhrály 2:0. Dočekal zařídil Gliwicím ve dvou zápasech čtyři body.
S fotbalem začínal v Lučanech nad Nisou, v žácích a dorostu hrál za Jablonec. Tam se však neprosadil do B-týmu mužů, a tak se vrátil do vesnického fotbalu. V roce 2007 jako 17letý kluk vystřelil svým mateřským Lučanům postup do 1. A třídy v přímém souboji s Jabloncem nad Jizerou, který svým gólem rozhodl.
V létě 2009 vylétl o několik fotbalových pater výš, dostal lano z druholigového Žižkova, kde byl i u pozdějšího postupu do první ligy. Při zápase Žižkova v Třinci vstřelil dva góly a zaujal scouta z polských Gliwic, kam v lednu minulého roku přestoupil. A v létě slavil s týmem postup do polské "ekstraklasy".
Trenéra Josefa Mičku, který vedl Dočekala v Lučanech i v Jablonci, vzestup bývalého svěřence příliš nepřekvapil. "Byl vždycky vyspělý a šlachovitý, důrazný ve vápně, výborný hlavičkář, který měl odvahu podstoupit souboje," říká Mička. "Nebyl to žádný supertalent, ale hráč, který se vypracoval díky své píli a cílevědomosti. Skromný kluk, který ví, co chce. Byla chyba, že jsme ho kdysi neudrželi v Jablonci, mrzí mě to."
Po třech vstřelených gólech ve dvou zápasech Tomáš Dočekal doufá, že si řekl o místo v základní sestavě Gliwic. "Ale bude to těžké, konkurence je velká," přiznává hráč ze severu Čech, který chytil svou šanci za pačesy při zranění útočného parťáka Kedziory.
V dvousettisícových Gliwicích ležících v Horním Slezsku se mu líbí, i když je v hornickém kraji. "Je tam poklidný život, jen fanoušci jsou blázniví," říká. V týmu hrají i další čeští fotbalisté Jan Polák a Jan Buryán. Do řeči se mu občas přimíchá polské slovíčko. Polsky se naučil dobře, už po půl roce angažmá rozuměl skoro všemu.
Polská soutěž je podle něj oproti té české mnohem bojovnější a silovější. "Česká liga je techničtější, v Polsku je to hlavně o bojovnosti. Polská liga, to je válka. Což mi vyhovuje, osobním soubojům se nevyhýbám." V Gliwicích má smlouvu do léta příštího roku a domů se mu moc vracet nechce. "Jsem rád, že můžu poznat jinou zemi a lidi," říká Tomáš Dočekal. "Chci se v Gliwicích chytit v základní sestavě a pak prodloužit smlouvu nebo jít jinam v rámci Polska."
