Rozhlasový komentátor Matías Prats, který po desetiletí zprostředkovával španělským posluchačům fotbalové zápasy, seběhl ze svého místa k šéfovi fotbalového svazu Armandu Muňozovi Calerovi.
„Chcete něco vzkázat generálu Francovi?“
„Ano, samozřejmě,“ odpověděl Calero. „Exelence, porazili jsme proradnou Anglii!“
Vítězství 1:0 v červenci 1950 dodnes patří k největším ve španělské fotbalové historii. Ambiciózní tým díky němu postoupil do finálové čtyřčlenné skupiny mistrovství světa, v níž nakonec skončil na čtvrtém místě.
Jediný gól zápasu tehdy vstřelil Telmo Zarraonandia Montoya, kterého svět zná pod zkráceným jménem Zarra.
Skvělý hrotový útočník a fotbalový gentleman, jenž na desetiletí stanovil gólové rekordy ve Španělsku, zemřel přesně před deseti lety 23. února 2006 ve věku 85 let.
„Během kariéry jsem dal spoustu důležitých gólů, ale ten proti Anglii na mistrovství světa byl ze všech nejdůležitější. Ten pocit, když jsme přišli po zápase do kabiny, byl úžasný - jako bych plul na obláčku,“ vzpomínal v rozhovoru pro ABC.
„Messi mého otce nepřekonal“
Na konci roku 2014 se Zarrovo jméno dostalo do novinových titulků společně s Lionelem Messi. Argentinský útočník z Barcelony tehdy překonal dávný rekord v počtu gólů ve španělské lize.
Zarra dal 251 ligových gólů a jeho rekord platil víc než 59 let. Průměr 0,9 branky na zápas je stejný, jakým se nyní může pochlubit Messi (301 gólů, 335 zápasů).
ProfilTelmo Zarra Narozen: 20. ledna 1921 |
„Messi sice dal víc gólů, ale nepřekonal rekord mého otce,“ prohlásila Zarrova dcera Carmen v listopadu 2014. „Rekord překoná někdo, kdo dá víc než 251 gólů ve 271 zápasech. Ale Messi těch zápasů potřeboval víc.“
Zarru brzy trumfne i Cristiano Ronaldo, kterému chybějí čtyři branky. Má zároveň lepší průměr než oba zmínění střelci (1,09).
Až do časů Messiho a Ronalda byl Zarra nejlepší i v počtu gólů nastřílených v jednom ročníku. V sezoně 1950/1951 dal 38 branek ve 30 zápasech. Na druhou stranu, dnes má španělská liga třicet osm kol.
Mimochodem, trofej Pichichi pro nejlepšího střelce španělské ligy vyhrál Zarra šestkrát (1945, 1946, 1947, 1950, 1951, 1953), což zatím nedokázali ani jeho současní slavní následovníci.
Jeden rekord drží Zarra doteď. Ve Španělském poháru dal 81 gólů. Messi a Ronaldo nejsou ani na polovině této mety.
Významnou část gólů vstřelil hlavou. Po světové válce koloval po Evropě vtip, že „Zarra má druhou nejlepší hlavu na kontinentu - hned po Winstonu Churchillovi“.
Fanoušci Athletiku Bilbao zase rádi vyprávěli, jak Zarra jednou hlavičkoval do břevna tak prudce, že se míč odrazil až k půlící čáře. Tahle příhoda však nejspíš nebude pravdivá, konstatoval expert na španělský fotbal Sid Lowe.
„Byl to jeden z nejlepších útočníků, jaké jsem kdy viděl,“ prohlásil Alfredo di Stéfano, legenda Realu Madrid.
Pětkrát ovládl Španělský pohár
Baskický klub Athletic Bilbao skládal na sklonku třicátých let nový tým, protože jeho mužstvo se zčásti rozpadlo kvůli občanské válce. Ve druholigovém Erandiu si vyhlédlo nadějného 19letého útočníka Zarru.
ReprezentaceZarra nastoupil za reprezentaci jen ve dvaceti zápasech. Ve čtyřicátých a padesátých letech se však hrálo mnohem méně mezistátních utkání. Přesto legendární útočník vstřelil dvacet gólů. |
Ten hned ve své premiéře proti Valencii v září 1940 vstřelil dva góly. Zápas skončil remízou 2:2.
Pak jeho kariéru nakrátko zbrzdilo narukování do armády. A po návratu zažil jedno z největších zklamání...
Ve finále Španělského poháru v roce 1942 proti Barceloně neproměnil v nastavení za bezbrankového stavu obrovskou šanci. Athletic kvůli tomu prohrál.
Zarra si vše vynahradil o rok později, kdy dal ve finále jediný gól zápasu proti Realu Madrid. Athletic kromě toho vyhrál i ligový titul, takže slavil „double“. Skvělý hlavičkách získal pohárový triumf v následujících letech ještě čtyřikrát.
Rodiče - otec Telmo a matka Tomasa - přitom nechtěli, aby ze Zarry byl fotbalista. Stačilo, že se tomuto sportu věnovali už jejich synové Domingo (zemřel v roce 1938 v občanské válce) a Tomás (ten se také dostal až do první ligy). Mimochodem, Zarra měl devět sourozenců.
Skvělý sportovec, mimořádný člověk
V týmu Athletiku Bilbao působil do roku 1955 - nikdy nehrál za jiný prvoligový klub. Jako pravověrný Bask nechtěl přestoupit jinam, ač o nabídky neměl nouze. Je tedy jedním z mála španělských fotbalistů, kteří se proslavili, aniž by hráli v Realu Madrid nebo Barceloně.
V hrdém baskickém klubu po něm nezůstaly jen gólové rekordy, ale i pověst fotbalového gentlemana.
„Telmo byl skvělý sportovec, ale hlavně mimořádný člověk. Každý hráč Athletiku ví o jeho laskavosti. Byl skvělým příkladem pro všechny,“ vzpomínal brankář Ángel Iribar.
Zarra dostal jedinou červenou kartu v životě. A to ve finále Španělského poháru v roce 1945, kdy naznačil šlápnutí na simulujícího hráče Valencie. Myslel to jako vtip, ale rozhodčí ho přesto vyloučil.
Legendou se stal jeho čin fair-play ze zápasu proti Málaze. Mohl střílet do prázdné brány, ale naopak šlápl na míč. Všiml si totiž, že brankář leží zraněný na zemi.
Po skončení kariéry hrál benefiční zápasy a výtěžek věnoval na charitu.
Telmo Zarraonandía Montoya zemřel na infarkt v únoru 2006. Na jeho počet se nyní uděluje Zarrova trofej pro nejlepšího španělského střelce ve španělské lize.
