Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kováč: Lidem jsme moc radosti neudělali, ale oni udělali radost nám

Sparťanský obránce Radoslav Kováč lituje promarněné šance. | foto:  Dan Materna, MAFRA

15 2016
Zahrál si poslední zápas kariéry v evropských pohárech. K 86 startům už Radoslav Kováč další nepřidá - na léto ohlásil konec kariéry. I přesto, že se loučil porážkou 2:4 s Villarrealem ve čtvrtfinále Evropské ligy, byl 36letý obránce Sparty nadšený. „Takovou atmosféru jsem dlouho nezažil. Lidi byli famózní,“ povídal Kováč.

Co zápas s Villarrealem rozhodlo?
Druhý gól. Už ten první jsme neměli v žádném případě v plánu, říkali jsme si, že musíme přečkat dvacet minut bez gólu. Mysleli jsme si, že by pak mohl Villarreal trochu znervóznět. Stalo se, co se stát nemělo. Velká škoda. Ze tří šancí v první půli dali tři góly.

Vy jste hráli, soupeř dával góly. Nebylo to frustrující?
Třetí gól do šatny nás trochu zlomil. Říkali jsme si, že to musíme zvednout kvůli lidem, protože byli fantastičtí, úplně bomboví. Když to bylo v 50. minutě 4:0, už jsme se na sebe dívali, co s tím. Ale pak jsme se vrátili do zápasu. Charakter máme dobrý.

Nelekl jste se za stavu 4:0, že by z toho mohl být debakl?
Proběhlo mi hlavou, že to musíme zastavit, aby to nebyl nějaký průšvih. Na ten průběh to ještě dopadlo dobře. Velká škoda, že jsme začátek nevydrželi s nulou.

A nakonec jste ještě usilovali o remízu. Šance jste měli...
Já to měl na hlavě, to mě mrzí, to jsem měl trefit, velká šance. Lítalo to tam pěkně. Chtěli jsme to ještě pro lidi zdramatizovat, kdybychom dali třetí gól, možná bychom remízu uhráli. Ale to jsou jen kdyby. Ještě jednou chci poděkovat fanouškům, byli famózní, i když dlouho věděli, že je to rozhodnuté. Užili jsme si to, jen škoda výsledku. Musíme ale pogratulovat soupeři, jeho kvalita byla zjevná.

Hráli jste ve vysokém tempu, přitom bez střídání. Jak těžké to bylo?
Já se cítil dobře, hrál jsem proti Příbrami, dostal jsem se do rytmu. Kluci, kteří odkopali všechno, to měli těžší. Ale tahali skvěle. Při takové atmosféře nemůžete nešlapat.

Nebyl to přes porážku paradoxně váš nejlepší výkon v Evropské lize?
Jo, hráli jsme dobře, škoda, že jsme nevyužili šance. Ale taky se mi promítlo, že jsme měli ve Španělsku obrovské štěstí, tam jsme mohli dostat pět gólů a na Letné už bychom neměli o co hrát. Ten týden před Villarrealem byl krásný, chtěli jsme to zkusit zvládnout na 1:0, bylo to hratelné. Oni ale tentokrát ze všeho dali gól.

I když jste velmi zkušený, nebyl jste před prvním zápasem v Evropské lize od začátku po dlouhé době trochu nervózní?
Hrozně jsem se těšil, chtěl jsem se chytnout první přihrávkou, trochu to nahecovat. Nervozita ne, možná malé chvění. Pak lidi začali řvát, měl jsem z toho trochu husinu a jeli jsme.

Byl to pro vás poslední zápas v životě v pohárech. Není vám smutno?
Teď ne, možná to přijde. Byl jsem na hřišti u toho, když dal Mára Kincl gól Laziu Řím v Lize mistrů, teď u toho, když jsme bojovali o semifinále Evropské ligy, což jsou pro Spartu dva historické momenty. Vážím si toho a doufám, že na Spartu ještě takové úspěchy přijdou, že je překonáme.

Dřív jste plánoval, že byste rád v pohárech zvládl 90 zápasů, ale bylo jich „jen“ 86. Co na to číslo říkáte?
Není špatné. Zažil jsem velké zápasy, zůstanou mi krásné vzpomínky. I na tohle utkání s Villarrealem. Sice jsme lidem moc radosti neudělali, ale lidi aspoň udělali radost nám. Už jsem ani nečekal, že si zahraju takový zápas. Je to pro mě bonus navíc. Miluju kabinu, hrozně mě baví trénování. Doufám, že nás tohle ještě nakopne do konce ligy a budeme se rvát. Máme rozehranou ligu i Mol Cup. Musíme to zvládnout.

Autor:




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze