Ale taky se může stát, že v pátek večer se sen rozplyne. Pokud s Itálií prohrajete...
Moc dobře si to uvědomuju, ale věřte mi, že lepší zápas může fotbalistu těžko potkat. Je to svátek, utkání za odměnu. Takový zápas bych nejradši hrál každý týden.
Ale taky je to zápas, ve kterém má národní tým nůž na krku.
To příjemné není, ale my bychom šli po vítězství, i kdybychom si v uvozovkách mohli dovolit prohrát. V takovém utkání necháte na hřišti sto dvacet procent. A pokud nám pánbůh bude přát, tak to dobře dopadne. Jít do zápasu s tím, že neprohrajete, je chyba. Vždycky musíte jít vyhrát.
Takže věříte, že můžete zmydlit poslední vicemistry Evropy?
Dá se leccos. My sice nemáme tým, který by vyhrál patnáct dvacet zápasů za sebou, ale pořád si myslím, že patříme k lepším v Evropě. Persony, které hrávaly za éry Nedvěda nebo trenéra Brücknera, musíme nahradit týmovým pojetím a kompaktní hrou. Musíme věřit, že vyhrajeme a na mistrovství světa postoupíme.
Sivokova cesta do MiamiKdyž Tomáš Sivok ukončil letošní sezonu v Besiktasi Istanbul, vyrazil na krátkou třídenní dovolenou do Miami. Chtěl si odpočinout a dobít energii. Sám však nečekal, co mimořádného v Americe zažije: "Byl jsem na prvních dvou semifinále basketbalové NBA. Úžasné, ten sportovní zážitek si uschovám v paměti. Lidi neskuteční, basket fantastický. LeBron James? Ten je teď asi nejlepší ze všech. I když musím přiznat, že já mám radši Los Angeles Lakers, kde válí Kobe Bryant a šlachovitá kočka Dwight Howard." |
Italy ještě po utkání v Praze čeká Konfederační pohár v Brazílii. Třeba by mohli tříštit koncentraci.
To ne, oni nás určitě nepodcení. O to větší je to pro nás výzva.
Co vlastně o současné Itálii soudíte?
Že je možná ještě lepší než loni, kdy hrála finále mistrovství Evropy. Nemají v týmu velké obměny, kostra týmu je stejná. Juventus dodává kompletní obranu, k tomu režiséra Pirla. Ti hráči mají z klubu návyky, takže při zápasech hrají víceméně automaticky a nemusejí se na nic speciálně připravovat. To je obrovská výhoda.
Vám se Juventusu zamlouvá, že?
Italská liga je samá taktika, zajišťování, posouvání, ale Juventus je speciální jednotka, která se od zbytku ligy oddělila. Momentálně se vymyká italským poměrům, v Juventusu je obrovská kvalita.
Vy jste italskou mentalitu poznal při angažmá v Udine. Vzpomínáte?
To vlastně nebyla klasická Itálie, protože v Udine se sešli mladí hráči z celého světa. Do přípravy nás nastoupilo snad dvaatřicet, z toho patnáct národností. Člověk u stolu nevěděl, jaký jazyk použít. Ti kluci byli sebevědomí a každý z nich chtěl hrát. Parta? Žádná. My jsme přišli s Tomášem Zápotočným a chtěli jsme se kamarádit, jenže jsme těžce narazili na jejich ostré lokty. To pro mě byla obrovská zkušenost.
V pátek večer byste měli Italy porazit, aby vám zůstala reálná šance na mistrovství světa.
Cesta do Brazílie je pro nás obrovskou motivací. Trenér nám před každým zápasem pouští motivační videa a my si moc dobře uvědomujeme, co je ve hře. Brazílie! Svátek fotbalu. Pro mě by to byl vrchol kariéry.
Upřímně, v Česku teď přirozeně nepanuje úplně žhavá fotbalová atmosféra.
Úplně to chápu, vždyť povodně jsou tragédie. Chtěli bychom fanoušky pozvat, aby na Letnou přišli, ale pokud mají jiné starosti, vůbec se nebudu divit, že nemají na fotbal náladu. Jsou důležitější věci než fotbal, teď už to vím taky.
Dřív jste nevěděl?
Ve dvaceti letech byl pro mě fotbal vším. Každou porážku jsem považoval za tragédii. Ale teď, když mám dvě děti a nadhled, mám před očima lidi, kterým voda spláchla barák. Z nich bychom si měli brát příklad, jak dokážou bojovat.
