Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Případ Plašil: Nedoceněný i neoblíbený muž, který vstoupil mezi legendy

MÍČ MEZI HLAVAMI. Souboj Arona Gunnarssona s Jaroslavem Plašilem. | foto:  Michal Šula, MAFRA

17 2014
V tichosti vstoupil mezi velká jména českého fotbalu. Zápas proti Islandu byl pro Jaroslava Plašila 91. v národním týmu, čímž se dotáhl na duo Nedvěd – Koller. Výš stojí jen Poborský (118), Čech (112), Rosický (98) a Baroš (93). Návrat do sestavy po více než roce zvládl výborně: zařídil vítězný gól, zápas dokonce dohrával jako kapitán.

Nikdy nebyl střelec, což utkání s Islandem nezměnilo, ale na druhé trefě měl Plašil zásadní podíl. Po narážečce na levé straně pádil v 61. minutě za míčem, který chtěl z brankové čáry centrovat na spoluhráče. Do dráhy balonu však vložil nohu Bödvarsson tak nešťastně, že ho nasměroval do paty svého brankáře, od níž se odrazil do sítě – 2:1 pro Česko!

Hráči naskákali na Plašila, který v tu chvíli byl několik metrů za lajnou, kde brzdil po svém sprintu. „Chtěl jsem centrovat, snažil jsem se míč udržet ve hřišti. Islanďané si ten gól dali sami, ani jsem to pořádně neviděl, určitě nejsem žádný hrdina,“ usmíval se 32letý Plašil.

V reprezentaci měl roční pauzu. Stabilně do ní patřil téměř deset let, ale po příchodu trenéra Pavla Vrby čekal na první nominaci dlouho. Povolán byl až před říjnovým dvojzápasem v Turecku a Kazachstánu. „Na jaře v italské Catanii nehrával, po příchodu do Bordeaux ožil. Pokud sledujete jeho výkony, nemůžete říct, že si nominaci nezaslouží,“ vysvětloval Vrba.

Přesto naskočil jen v Turecku v rámci taktického střídání na minutu, na jeho pozici totiž nebylo třeba měnit – sparťan Lukáš Vácha hrál výborně. Z nominace na Island ovšem kvůli zranění vypadl, a tak přišla Plašilova šance, s níž naložil výborně.

I když nikdy nepatřil k oblíbencům většiny fanoušků, v neděli mu museli tleskat i jeho odpůrci. „Byl jsem s ním maximálně spokojený,“ hodnotil trenér Vrba.

Fotogalerie

Ve své řeči po zápase se k přínosu Plašila vrátil i kapitán Tomáš Rosický, který o něm sám spustil: „Jsem strašně rád, že je Jarda zpátky. Pro mě je u nás hodně nedoceněný, ale já s ním vždycky rád hrál. Je to skvělý týmový hráč, ať dostane jakýkoliv úkol, tak ho bez remcání splní. I když hrál Lukáš Vácha výborně, Jarda je jiný typ. Hodně nám pomohl svou technickou kvalitou v rozehrávce.“

Plašil si mohl užívat chvíle slávy, ale v neděli jste od něj žádná euforická slova slyšet nemohli. Nikdy to tak nebylo. „Máme čtyři výhry, vedeme skupinu, to je nejdůležitější. Užíváme si to, snad to takhle půjde dál,“ říkal muž, který po střídání Rosického v nastaveném čase dohrával zbývající desítky vteřin s kapitánskou páskou na levé paži. Původně ji nesl brankáři Petru Čechovi, ale ten ji odmítl.

„O nic nejde, tu pásku jsem neměl ani dvě minuty. Nejsem žádný kapitán. To je Tomáš Rosický, jeho zástupce je Petr Čech,“ povídal Plašil, jenž je občas kapitánem i v Bordeaux.

V Plzni svým výkonem přidělal Vrbovi příjemné starosti, koho postavit příště – ač v týmu nebyl od začátku a nemá tak zažité herní systémy a styl, kterým se chce mužstvo prezentovat, v Plzni dokonale potvrdil pověst univerzála i svá měsíc stará slova: „Jsem přizpůsobivý typ, půjde to rychle. Doufám, že ještě národnímu mužstvu pomůžu.“

Autor:






Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze