Váš výraz okamžitě po zákroku vypadal děsivě. Pamatujete si přesně, co se stalo?
Vybavuju si všechno. Udělal jsem skluz a během vteřiny jsem viděl podrážky té obrovské patnáctky nohy, jak se na mě řítí. A pak jsem cítil, jak mi praskla kost.
Ze hřiště vás odnesli na nosítkách. Co se dělo potom?
Já musím hlavně poděkovat všem lidem, co o mě pečovali na stadionu, i všem lidem z motolské nemocnice. Během chvilky jsem byl na sále a v deset večer už jsem ležel po operaci na pokoji. Opravdu jen ležel, nespal jsem celou noc.
Ve vaší tváři jsem zahlédl slzy, řval jste bolestí. Byla největší, jakou jste v životě zažil?
Ono ani tak nešlo o bolest. Okamžitě mi problesklo hlavou, že je to konec kariéry. Bál jsem se podívat dolů na tu nohu, jestli tam jen tak neplandá, nevisí na kůži. Nejhorší bylo tříhodinové čekání na rentgen, po něm se mi trochu ulevilo.
Obránce Radek Dosoudil z Mladé Boleslavi má zlomenou holenní kost.
Protože zpráva nebyla tak katastrofická, jak mohla být?
Naštěstí to přežila lýtková kost a zlomená je pouze holeň. Navíc mi hned několik doktorů potvrdilo, že nejde o komplikovanou zlomeninu. Za půl roku bych mohl zase hrát. Do rehabilitace dám všechno. Vím, že Boleslav mi v tomhle směru dopřeje stoprocentní podmínky.
Máte chuť si tu scénu přehrát na videu?
Pouštěl jsem si záznam celého zápasu, ale ten faul jsem vynechal, zatím nemám sílu na to koukat. Možná si to pustím časem, zatím jsem viděl jen fotky, je jich plný internet.
Vy sám patříte k velmi důrazným hráčům, střety s vámi soupeře mnohdy bolí. Nepřehodnotíte po téhle zkušenosti svůj styl?
Nad tím nepřemýšlím. Když se vrátím k fotbalu, určitě budu hrát stále tvrdě. Nemyslím, že bych chtěl od svého stylu ustoupit.
V různých internetových diskusích se objevují i nepochopitelné názory, že právě vy si kvůli ostrému stylu hry takové zranění zasloužíte...
Vím, že mi to spousta lidí třeba přeje. Z takových, co píší podobné věci na internet, si nic nevezmu. Potkat je na ulici, nepodívali by se mi do očí. Ale nikdo není dokonalý, nikoho nesoudím. Pro mě je důležité, že za mnou stojí rodina, klub a lidi, co mě mají rádi.
Léonard Kweuke vás chce navštívit v nemocnici a osobně se omluvit. Přijmete ho?
Musím říct, že mě moc potěšilo gesto trenéra Lavičky, který se mi hned po zápase na tiskovce za celou Spartu omluvil. Kweuke? Kolem krku si určitě nepadneme. Strašně mě mrzí, co se stalo, kvůli zkratu jednoho člověka. Ale žádnou kampaň rozjíždět nebudu.
Dokážete mu podat ruku, pokud vám na usmířenou nabídne pravici?
Je to moc čerstvé, musím si všechno ještě promyslet. Nechci říkat, že mu ruku podám, když to pak při osobním setkání třeba nedokážu.
