Poklidný postup, ne?
Věděli jsme, že na nás Vojvodina vlítne, což se potvrdilo. Ale ten úvodní nápor jsme vydrželi a navíc jsme dali šťastný gól. Druhý poločas už byl v naší režii - drželi jsme míč, vytvořili jsme si pár šancí a vstřelili druhý gól. V tu chvíli bylo po zápase.
Když jste se dostali do vedení, Vojvodina potřebovala na postup pět gólů. Bylo v tu chvíli rozhodnuto?
Asi ano. Neříkám, že bylo nemožné dát pět gólů, ale asi to s nimi zamávalo. Taky už potom nebyli tak aktivní. Druhý poločas už jsme kontrolovali.
Pod trenérem Karlem Krejčím máte bilanci tři zápasy, tři výhry, žádný inkasovaný gól. Cítíte pohodu?
Ano, jako tým cítíme pohodu. Zvládli jsme tři zápasy za sebou bez inkasovaného gólu. Na plzeňské poměry je to trošku zvláštní, až si z toho děláme legraci. Teď je reprezentační přestávka a za tři týdny na to zase vlítneme.
Ve formě jste i vy. Trenér vám věří a v posledních dvou zápasech jste dal tři góly.
Jedině dobře, když mi trenér věří. Jsem rád, že mi tam ty góly padají. Snad to tak ještě nějakou dobu zůstane.
Mimochodem, je Evropská liga dostatečnou náplastí na vyřazení z Ligy mistrů?
Před začátkem sezony jsme říkali, že hlavně chceme hrát nějakou základní skupinu. Ať už Ligy mistrů, nebo Evropské ligy. Vyřazení s Maccabi Tel Aviv to bylo trošku trpké. Ale takový je někdy fotbalový život. Teď jsme rádi, že si můžeme zahrát alespoň Evropskou ligu.
Koho byste chtěl do skupiny?
Ještě nevím, teprve musíme projít možné soupeře. Určitě bychom chtěli nějakého hratelného soupeře s velkým jménem, abychom měli šanci postoupit do jarní fáze.
