„Jsem nesmírně rád. Ale je jedno, kdo ten gól dal, hlavní je postup,“ řekl o své první brance za Spartu.
Po vaší trefě jste vedli o dva góly a o postupu už nebylo pochyb, že?
Ten gól nás uklidnil. Potom už to bylo dobré.
Co prožíváte?
Euforii. Jsme nadšení - je to velký úspěch a chceme udělat ještě větší.
Vy jste byl několikrát faulovaný a museli vás ošetřovat i lékaři. Bolel vás zápas hodně?
V soubojích to pro mě nebyl jednoduchý zápas. Ale teď je mi to jedno, protože jsme postoupili.
Dostal jste do hlavy?
Je to asi největší šrám a bolí doteď. Mám naražený pant, protože mě Mamajev trefil loktem do brady a asi mi s ním trošku hnul. Ale snad to bude dobré.
Čekal jste po prvním ne úplně vydařeném poločase, že můžete dosáhnout na takhle vysoké vítězství?
To nečekal asi nikdo. Předpokládali jsme, že na nás vlítnou, což se potvrdilo, ale postupně jsme zápas vyrovnali a dali první gól. No a nakonec jsme přidali další dva.
Co jste si říkal, když soupeř zahazoval v prvním poločase šanci za šancí?
Asi jsme měli trochu štěstí, ale to k fotbalu patří. Jsem rád, že se to povedlo. Ale nebylo to jen o štěstí - druhá půle byla z naší strany dobrá.
Čím se váš herní projev tak změnil?
Nejvíc asi změnou rozestavení. Ze tří obránců jsme přešli na čtyři. Když to bylo o přestávce nula nula, tak jsme si řekli, že nás dělí jediný poločas od postupu. Jsme rádi, že to vyšlo.
Mimochodem, jakého soupeře do osmifinále si přejete?
Už se nedá moc vybírat. Chtěl bych nějaký tým se zvučným jménem. Rád bych se podíval do Anglie.
