Dřív byla vaše pozice ve Spartě jasně určená. Byl jste kapitán a lídr. Jak byste ji popsal dnes?
Oproti minulým sezonám se změnila, nehrál jsem jako dřív, takový je fotbalový život. Jsem ale ochotný akceptovat jakoukoliv roli. Důležité je, aby fungovala komunikace. Pak nemám problém.
To znamená, že chcete, aby vám trenér Lavička před zápasem říkal, do jaké role s vámi počítá?
Nevím, jestli bych to přímo takhle řekl. Nikdy jsem s žádným trenérem neměl problém. Jde o to, že si vážím přímé komunikace a je pro mě lépe akceptovatelné, když se v klubu a v kabině mluví i o nepříjemných věcech. Přečetl jsem si toho o sobě hodně, že to se mnou Sparta ukončí, že se mnou zamete. Člověk se v tom už těžko orientoval. Když hned vím, jak se věci mají, může se psát cokoliv.
S vedením klubu i trenérem Lavičkou jste po skončení podzimu mluvil. O čem?
Chtěl jsem vědět, jestli budu braný jako plnohodnotný člen týmu a budu hrát, když na to budu mít.
Získal jste prodloužením smlouvy do léta 2015 pocit, že jste se pro Spartu stal "perspektivnějším"?
Kdyby se ve Spartě rozhodli, že už mě nechtějí, byl bych nucený odejít. Jsem rád, že to dopadlo jinak. Neznám moc hráčů, kteří by chtěli odcházet ze Sparty. Obzvlášť když je takhle rozjetá sezona.
Když budete upřímný: čekal jste, že dostanete novou smlouvu?
Myšlenky jsem měl všelijaké. Všude jsem slyšel, že budu končit. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem jednu dobu takové pocity neměl.
Takže jste pochyboval?
Kritiky bylo dost, asi jsem nemohl být tak sebejistý a sebevědomý, že bych řekl: Ne, já tady prostě budu a bude mi nabídnuta nová smlouva! Cítil jsem ale, že na to fotbalově pořád mám.
Prý se za vás výrazně postavila sparťanská kabina, která chtěla, abyste zůstal.
Kabina ve Spartě je skvělá, zdravá, funguje. Jestli to tak bylo, tak to potěší. Asi je to důkaz, že do ní zapadám.
Trenér Lavička si několikrát pochvaloval váš přístup. Měl jste ale chvíli, že se vám na trénink nechtělo?
Nikdy jsem nikde nedělal problémy a nějaké zlo. To platí i ve Spartě. Nezastírám, že jsem byl zklamaný, když jsem nehrál, ale pracoval jsem pořád poctivě. Říkal jsem si, že kdybych měl odejít, abych byl nachystaný na další angažmá. Pokud bych něco flákal a sabotoval, byl bych sám proti sobě. Chtěl jsem být připravený i na pár minut, abych pomohl.
To se stalo v Jablonci, kde jste dal vítězný gól, ale pak jste se vůbec neradoval a řekl jste, že nemůžete být spokojený, když nehrajete. Téměř nikdo v tu chvíli nevěděl, že váš bratr leží v nemocnici na JIP. Jak se na to zpětně díváte?
Těch pár dní kolem utkání bylo pro mě těžkých. Převážně z rodinných důvodů, ale nechtěl jsem o tom mluvit. Věděli to jen tři lidé z týmu, ani jsem nešel za trenérem. Zvažoval jsem, jestli do toho zápasu mám vůbec jít, noc před ním jsem téměř nespal. To, co následovalo... (odmlčí se)
... vypadalo divně.
Horší by bylo, kdybych byl spokojený s tím, že mi chodí plat, ale nehraju. To by bylo špatně. V Jablonci byla po zápase spousta emocí. Co jsem řekl, to je pravda. Nevidím důvod, proč bych měl být spokojený na lavičce. Fotbalista, kterému nevadí střídačka, je špatný fotbalista.
Bratr už je v pořádku? Nebyla chyba, že jste to neřekl?
Brácha už je v pohodě, to je další důvod, proč můžu být v téhle chvíli spokojený a šťastný. Já o té situaci hodně přemýšlel, jak ji vyřešit. Bylo to pro mě náhlé, pral jsem se s tím. Je možné, že bych to teď udělal jinak, ale nerad hodnotím, co se stalo. Je to minulost. Pracuju naplno, abych všem ukázal, že mám na to, být na hřišti.
Už dřív jste mluvil o tom, že budete zlepšovat své nedostatky. Byly vám nějaké vyčteny?
Hrál jsem a najednou přestal. Něco asi muselo být špatně. Co jsem si říkal s vedením, to zůstane mezi námi. Důležité je, že všechny moje otazníky byly zodpovězeny.
Jak podstatný byl pro vás při rozhodování o podepsání nové smlouvy fakt, že čekáte na svůj první titul v životě?
Sezona je rozjetá skvěle, těžko by se mi odcházelo. Za dobu, co jsem ve Spartě, klub nezískal titul. Beru to jako svoji chybu a zodpovědnosti se nezříkám. I proto bych byl rád, aby se titul mohl slavit. Jestli mám být v pozici střídajícího hráče, jsem ochoten tu roli přijmout. Nejspokojenější ale budu, když budu mít kvalitu, abych pomohl na hřišti.
Myslíte, že jdete do přípravy ze stejné startovní pozice jako vaši konkurenti ve středu zálohy?
Nejde jít ze stejné čáry, když někdo odehrál všechno a někdo víc seděl na lavičce. Budu pracovat naplno, pak je to na trenérech.
Trochu se zdá, že se dostáváte do podobné pozice jako Roman Bednář, který je braný hlavně jako střídající žolík.
(usměje se) Už si z nás kluci dělají srandu, že jsme dva žolíci. Ani Roman není spokojený jako náhradník a chce do sestavy.
Stejně jako vy. Kdybych vám dal vybrat mezi titulem a menším počtem minut, nebo pravidelným hraním bez titulu, po čem byste sáhl?
Týmový úspěch je na prvním místě. Kdyby mi někdo řekl, že neodehraju na jaře ani minutu, ale získáme titul, tak bych to obětoval.
Asi jste si ale spíš představoval, jak mistrovský pohár zvednete nad hlavu jako kapitán. Jak jste prožíval, když vám pásku v létě vzali?
Tu funkci mi udělil trenér Chovanec, bylo to tenkrát zbytečně zveličované. Dělat kapitána ve Spartě, to nejde odmítnout, ale já po tom nikdy neprahnul. Bylo mi řečeno, na čem jsem, že dál nebudu kapitánem, a já to akceptoval. Tohle neřeším. Jde o to, abychom titul konečně získali. Ať už pohár jako první zvedne kdokoliv.
