Jak velkou motivací je Liga mistrů?
Tou největší! Dvakrát nebo třikrát se mi postoupit nepovedlo. A kdybych to dokázal ve 34 letech, tak by se mi splnil sen. Hrozně rád bych slyšel tu znělku naživo. Ale zatím se o tom s klukama v kabině moc nebavíme.
Však vám teprve začala příprava a v sobotu jste v prvním zápase porazili Viktorii Žižkov 2:1. Vy jste toho na jaře moc neodehrál, tak jak jste se cítil?
Mám z toho dobré pocity. Chci vydržet zdravý a všechno to odtrénovat, abych se cítil dobře. Musím to zaťukat, momentálně je to dobré. Jsem nadšený, že jsem po dlouhé době odehrál celých devadesát minut.
Ve stoperské dvojici jste nastoupil s Jakubem Jugasem, který přišel ze Zlína. Jak se vám spolu hrálo?
Je to strašně hodný kluk, dobrý fotbalista. Pro něj je to velký přestup. První zápas zahrál dobře a ukázal, že je to kvalitní kopáč.
Jak to vlastně po odchodu Michaela Lüftnera vnímáte? Rozdáte si to s Jakubem Jugasem o základní sestavu, nebo počítáte s tím, že vaše role bude spíš v kabině?
To se teprve ukáže. Vždycky jsem bojoval o základ a mám to v sobě. Chci se porvat o základní sestavu. A když to nepůjde, tak holt budu mít tu roli, kterou jsem měl na jaře.
Už dřív jste naznačil, že to může být vaše poslední letní příprava, poslední sezona. Tak jak to je?
To je těžká otázka, protože rok je hrozně dlouhý. Ale momentálně si nedovedu představit, že bych hrál za jiný klub než za Slavii. Mám tady smlouvu ještě na rok. Kdyby to tady nemělo být už po fotbalové stránce, tak bych to asi ukončil.
Jak ve 33 letech koušete přípravu?
No... Když jsem byl mladší, tak přípravy byly úplně jiné. Hodně se běhalo, třeba po lesích. Teď je to trošičku jiné, trenéři sledují moderní trendy a všechno děláme s míčem. Proto se mi to kouše trochu líp, ale i tak se mi ráno vstává o něco hůř než před deseti lety.