Bydlí nedaleko Bazalů, kde jako kluk prožil své fotbalové začátky a kde, už jako dospělý, v roce 2004 slavil titul. Teď okolo Bazalů jezdí, ale na fotbalisty se může jen dívat - v únoru dostal dvouletý trest za doping. Nesmí nejen hrát, ale ani trénovat s vrcholovými fotbalisty.
Od vašeho potrestání uplynul půlrok. Co teď děláte, čím žijete?
Užívám si manželky, věnuju se psům, trénuju, snažím se držet v kondici, rehabilituju, dávám se dohromady po zdravotní stránce.
Co konkrétně se snažíte dát dohromady po zdravotní stránce?
Meniskus a čekají mě operace kotníků. Chci využít dvouletou přestávku k tomu, abych se dal dohromady - v Plzni na to nebyl při obrovském kvantu zápasů čas.
Je jasné, že nesmíte hrát vrcholový fotbal, proč ale nesmíte s ligovými hráči ani trénovat?
Je to dané regulemi. Nejdříve to vypadalo, že bych mohl v Plzni trénovat, trenér Vrba mi to nabídl, ale nakonec jsme zjistili, že tohle regule nedovolují.
Tak kde trénujete?
Individuálně, občas hraju s amatéry, hrál jsem s klukama z Heřmanic, občas dostanu nabídku na trénink s týmem z nižší soutěže, zahrál jsem si s Kubina týmem...
Jak byste ten půlrok od trestu popsal?
Byl to nejtěžší půlrok mého života, dostával jsem se z toho těžce psychicky... Teď konečně začínám nabírat kondici, doháním určitou svalovou ztrátu, fotbalově jsem ale, podle mého názoru, neztratil nic.
Pojďme se ještě vrátit k tomu osudnému odběru vašich vzorků v Borisově. Jak se to seběhlo?
Normálně, vylosovali mě. Udivilo mě, že tam byl jen jeden komisař místo obvyklých dvou, také vzorky hned nezapečetili, jak se to dělává... Jenže na to jsem měl upozornit hned, pozdější výhrady už nikdo neřešil...
Fotogalerie |
Bylo to poprvé, co jste odevzdával vzorky?
Ne, tři týdny předtím jsem byl ještě s několika našimi kluky a bylo to bez problémů...
Jak si vysvětlujete, že váš vzorek byl pozitivní? Vzal jste si pervitin, jak se občas někde tvrdí?
Nic jsem si nevzal - to je vše, co k tomu chci říci. Už se k tomu nechci vracet, chci se dívat dopředu.
Dobře, ale nějak se látka, kvůli které nesmíte dva roky hrát fotbal, do vašeho těla dostat musela.
Byl jsem před tím odběrem na jedněch narozeninách a na jedné diskotéce a nedával si pozor na pití. Ale opravdu už o tom nechci spekulovat.
Jak se k vám po zveřejnění zprávy, že jste byl pozitivně testován, zachovalo okolí, například plzeňský klub?
Perfektně, velmi lidsky. Do teď máme dobré vztahy, dostal jsem pokutu a odešel, ale to neznamená, že jsme se rozloučili ve zlém. My jsme se vlastně ani nerozloučili, jsme pořád v kontaktu.
Půl roku jste bez výplaty od klubu, z něhož jste musel odejít, jak teď vyžijete?
Ano, když jsem byl v klubu, žili jsme na nějaké úrovni, ale moc se toho nezměnilo. My nejsme ani jsme nebyli nikdy zvyklí utrácet, takže se dá říci, že jsme ani velký rozdíl nezaznamenali. Já mám auto s řidičem a člověka, který se o všechno stará... (směje se a představuje svou manželku Kamilu)
Paní Kamilo, vy skutečně vozíte svého manžela po Ostravě?
Já se mu snažím pomáhat, jak se dá. Vystřihovala jsem mu, když ještě hrál, články z novin, vozím ho na tréninky, snažím se mu organizovat účast na amatérských fotbalových turnajích, ať má pořád co dělat a ať hraje fotbal, jak to jen půjde...
Davide, co plánujete, kromě toho, že se dáte zdravotně dohromady?
Tak pořád řeším, kde budu trénovat, pojedeme taky někam k moři... Ale hlavně, chci si udělat třetí trenérskou třídu, možná i druhou, třeba bych mohl, než začnu opět hrát, někde trénovat.
Třeba v Plzni mladé fotbalisty?
Třeba...
Přišel jste o nějaké přátele, když vyšla najevo aféra s dopingem?
Víte, my žijeme s manželkou hodně pro sebe, jsme pořád spolu, podporujeme se. Jistě, máme i přátele a kamarády, ale jsme hlavně my dva...
JEHO OPORY. David Bystroň s manželkou Kamilou a svými psími miláčky.
Co ještě, kromě podpory vaší manželky, vám pomohlo?
Ze začátku jsem měl opravdu problémy, bylo těžké se s tím vyrovnat. Ale našel jsem dobrého psychologa, s ním probírám, co je třeba. Všem bych dobrého psychologa doporučil, hodně mi to pomáhá.
Vy jste toho stihl už docela dost. Hrál jste za Baník Ostrava, Levski Sofia, Viktorii Plzeň, reprezentoval Česko v dorosteneckých týmech. Ve které době své fotbalové kariéry jste byl nejšťastnější?
Asi v Plzni, hlavně v prvním roce to bylo fakt nádherné. Já mám srdce baníkovské, mám v Ostravě i dům, vzpomínky a hodně přátel, ale těsně před tím trestem jsme měli už vyhlédnutý dům i v Plzni. Byla už i rezervace, na poslední chvíli jsme ji rušili. V Plzni se mi líbí, lidi mě tam mají rádi. (ukazuje na mobilu choreografii, kterou pro něj fanoušci na stadionu připravili)
Říkal jste, že s Plzní máte vynikající vztahy, platí to i o trenéru Vrbovi?
S ním to nebylo jednoduché, byli jsme oba velmi zklamaní, hledali jsme si po tom trestu k sobě dlouho cestu. Teď bych řekl, že už je zase všechno dobré.
Nelitujete trestu také proto, že jste mohl z Plzně zamířit někam do ciziny za lukrativní smlouvou? Říkalo se, že byl o vás ve světě zájem.
Nevím, jednou přišel manažer, že by mě někde chtěli, ale já se ani nedozvěděl jméno klubu, protože Plzeň řekla: Bystroně nepustíme! To mě potěšilo.
Máte někde doma kalendář na dva roky a stříháte si z něj dny, týdny či měsíce, které chybějí do doby, kdy váš trest vyprší?
Nestříhám, ale to víte, že měřím čas. Uteče to, ten půlrok nebyl jednoduchý, ale už je za mnou. Přijdou ty operace, pak trenérská licence, zkrátka si myslím, že to nebude dlouho trvat...
Počítáte i s variantou, že za rok a půl přijdete do Plzně a trenér, ať už Vrba, nebo někdo jiný, řekne: Díky, ale my už nemáme zájem?
Ano, i to se může stát. Jsem v kontaktu s Baníkem, trenér Radek Látal je můj kamarád, není vyloučeno, že se třeba vrátím na Bazaly. Chci se vrátit a věřím, že se vrátím silnější a lepší.
tisknout 
