"Přenášeli jsme branku, couval jsem, jenže za mnou chybělo zábradlí...," popisuje okamžik, který mu při jeho působení v Německu změnil život.
Mimo jiné měl poškozenou míchu. Pět měsíců ležel a čekal, zda se vůbec ještě někdy postaví.
Co se mu honilo hlavou? "Říkal jsem si, že to musím rozchodit," usmál se někdejší rázný obránce.
Loni v květnu se znovu začal hýbat. I dnes, téměř dva roky po nehodě, se však neobejde bez berlí.
S těmi se občas objeví na stadionu fotbalistů Slezského FC Opava. To proto, že tamější hlasatel Vilibald Holuša je jeho tchán. "Pořád žiju v Německu a do Česka jezdím pětkrát šestkrát ročně," uvedl Roman Sialini.
V Německu i podnikal. "Měl jsem firmu na stavění regálů, jenže po úrazu jsem toho musel nechat," podotkl. Dnes je v invalidním důchodu.
S fotbalem skončil v roce 2000 v tehdy druholigových Cáchách, kam zamířil z Českých Budějovic v roce 1993. V nich završil své působení v českém fotbale. Předtím hrál krátce v řeckém Xanthi.
Jeho hlavním klubem ale stále zůstává Baník. Za ten naposledy nastoupil v roce 1992. Celkem za něj v první lize odehrál 184 zápasů, v nichž vstřelil jeden gól. "Nyní už na Bazalech nikoho neznám," podotkl.
V kontaktu zůstává především s někdejšími ostravskými spoluhráči Václavem Daňkem a Dušanem Vrtěm, kteří momentálně trénují druholigové Vítkovice.
V Německu se Sialinimu líbí. Zůstane tam natrvalo? "Zatím nevím," podotkl. "Dcera ale studuje v Cáchách vysokou školu. Uvidím, co bude dál."
