Sparťanský trenér Jiří Kotrba měl při utkání s Brnem snad čtyři alternativy pro post levého záložníka, ale o stopery byla na lavičce nouze. "Máme v kádru ještě Homolu, ale ten odehrál v neděli za béčko těžké druholigové utkání v Mladé Boleslavi," vysvětloval Kotrba, proč musel v pondělí improvizovat.
Ve chvíli, kdy obránce Johana na trávníku posílal k zemi brněnského Pacandu a hlásil se tím o červenou kartu, svlékal si na lavičce tepláky útočník Gluščevič.
Chystal se vystřídat Kincla, ale vyloučení všechno změnilo.
Srbský útočník se znovu oblékl, a narychlo se začal rozcvičovat defenzivní záložník Němec. "Museli jsme se přeskupit, a počkat, co s námi nová situace udělá," vysvětlil trenér Sparty.
Johanovo místo v obraně zaujal záložník Krmaš, a do středu pole šel Kincl. "Záložníka jsem hrál jen asi pět minut," řekl hráč, jehož zdobí důraz a výskok, méně už technika. Byl rád, že na tomto místě nemusel být déle, i tak si jednou pěkně zavařil. "Kluci na mě křičeli, ať zakopnu míč, že na hřišti leží zraněný hráč, jenže on tam nikdo neležel, a já jsem vypadal jako blbec," říkal už se smíchem po utkání. "Mohl z toho být rychlý protiútok, ale dopadlo to dobře."
Němcův příchod do středu zálohy Kincla vysvobodil jen napůl. Snad měl být už definitivně vystřídán, jenže křeče vyřadily ze hry stopera Krmaše, a vzniklou díru musel někdo zaplnit. A kouč vsadil právě na Kincla.
"Byl to nezvyk, trenér asi nechtěl zasahovat do rozeběhnutého mužstva. Jsem vysoký, tak mě poslal dozadu, abych vyhrával hlavičkové souboje," myslí si třicetiletý fotbalista.
V obraně nikdy ve své kariéře nehrál. Začínal jako záložník, ale už v mládežnických kategoriích dostal za úkol dávat góly, a to už mu zůstalo. "Jen jednou ve Spartě jsem nastoupil v přátelském utkání jako stoper," zavzpomínal. "Trenéři tam neměli koho dát, kluci byli v reprezentaci, tak jsem tam zaskočil."
V pondělí pro jistotu na slovo poslouchal druhého stopera Tomáše Hübschmana. "Řekl mi stoupni si tam a tam, dopředu nechoď, tak jsem dal na něj," přiznává.
"My jsme zase vysunuli na hrot stopera Křivánka," připomněl brněnský trenér Karel Večeřa. K vidění tak byly souboje tradičních protivníků, jen v opačném gardu. Kincl bránil, Křivánek útočil. "Musel jsem si dávat větší pozor, abych hrál čistě. Když fauluje obránce, může zavinit penaltu," uvědomoval si Kincl.
S tímto ohledem prý jeden souboj s brněnským záložníkem raději vypustil. "Procházel kolem mě v pokutovém území, ale já jsem raději nešel do skluzu. Naštěstí to dobře dopadlo, a kluci ho zastavili za mě."
To co Kincl zvládl za jediné utkání, potká nejednoho hráče na sklonku kariéry. Když začnou s přibývajícím věkem ztrácet rychlost, mnozí ještě dokáží prodat své zkušenosti v obraně. "Třeba tak jednou taky skončím, ale rozhodně to nebude tady ve Spartě," předpokládá útočník se dvěma starty za reprezentaci.
Ani trenér Kotrba nejásal, že by pro hráče našel nové místo: "Kdepak. V té chvíli jiné řešení nebylo, ale příště bude hrát Marek už zase v útoku."
 Sparťanský útočník Marek Kincl (vlevo) pomáhá na nohy otřesenému Petru Johanovi. |
