Myslíte, že nebýt Siegla, tak remízu nemáte?
Asi ano. Ofsajd to byl a věřil jsem, že Horst o tom sudí přesvědčí. Odvedl skvělou práci, ukázalo se, jakou je osobností. Ale remíza byla spravedlivá, to viděl každý.
Proč jste stál stranou, když se vedly diskuse o gólu?
Já na to nejsem. Radši jsem se držel třicet metrů zpátky. Nevím, jestli bych udržel nervy na uzdě. Spíš se hecuju s někým před zápasem než něco provádět během hry.
A jak vypadalo hecování před Spartou?
Pěkně zostra, vždyť za ni hraje Jirka Němec, můj nedávný spoluhráč z Blšan, se kterým jsem byl v kabině dobrý kamarád. Povídám mu: co tady chceš, dávno už se máš chystat na Ligu mistrů, tady nic neukopete!
Bod si ale odvezl.
Jenže, co je to pro Spartu? Tohle je zisk pro nás. Proti Spartě jsem hrál třikrát v životě, z toho dvě remízy. To je úspěch.
Co se učíte od Siegla jako zkušeného parťáka v útoku?
Hlavně obdivuji jeho výborný odhad na balon v pokutovém území soupeře.
Vy jste zase k neodstrčení. U čáry před tribunou od vás odletěl i statný Johana.
V tom místě měl smůlu, nemohl jsem si dovolit prohrát. Právě tam na tribuně seděla moje přítelkyně Eva. Jezdí za mnou z Frýdku.
Vy nežijete společně?
Vídáme se jednou týdně, má svou práci, já také. Ale jezdí na každý zápas, nosí mi štěstí. Dřív v Blšanech, teď tady.
Proč jste odešel do Příbrami?
Abych udělal krok dopředu. Hraju v lepším mužstvu, máme lepší tréninkové jednotky i zázemí.
Pomáhá vám s fotbalem váš otec, který kdysi proslavil Opavu postupem do ligy?
Denně si voláme, je jako můj osobní poradce. Jinak se totiž fotbalu už nevěnuje. Podniká, má firmu na nápojové automaty.
