Necelá stovka fanoušků Bohemians ve svém sektoru fandila celý zápas a většinou slušně. Proti zakřiknuté skupince domácích vlajkonošů měla výhodu, byla v části hlediště, odkud se její hlaholení neslo kolem hlavní tribuny a na hřiště daleko zřetelněji než z druhé strany severní tribuny u vodárny pokusy domácích příznivců.
Rozdíl v povzbuzování byl i v pohledu na mužstva. Ve 31. minutě poslal hostující Bednář centr do ofsajdu. Nevadí, nevadí, křičeli fanoušci Pražanů. A hned spustili Bohemka! Bohemka! Když poslal ve 34. minutě domácí Doležal míč za postranní čáru, vzpomněli si diváci z Prahy, že za ně hrával: Káárel Doležal.
Domácí fanoušek? Často svůj tým osočoval. Na straně svého mužstva byl jen v době, kdy vedlo. "Co to hrajete, Tobiáši," spustil jeden z nich za stavu 0:1. Ani později nebyl jiný, ale jako věštec se neosvědčil: "Zase ten nízkej centr," vztekal se, když v 50. minutě zahrál Sedláček rohový kop. Jenže - míč doletěl k Lafatovi a tomu se ho povedlo dostat branky na 2:1.
Divák? Ticho, konec nadávek a urážek? Ne. Po třech rozích Sedláčka v 63. minutě měl znovu připomínky, že takhle se rohový kop neprovádí. A v 72. minutě se opět neudržel: "Vyhoď toho Sedláčka, vždyť je trapnej."
Že Sedláček centroval i na ledu tak přesně na dva góly? To se tady nepočítá. Jako puťky byli téměř celé utkání i domácí fanoušci ve vymezeném prostoru. Na několik petard hostů odpověděli v 52. minutě. Sami se vykouřili vydatnou dýmovnicí a zmateně pobíhali v částečně uzavřeném sektoru..
"Když se nám dařilo, povzbuzovali i naši fanoušci, ale prvních dvacet minut jsem je vůbec neslyšel," řekl záložník Jaroslav Chlebek. "Ale už jsem si na podobnou atmosféru zvykl."
Návštěva ale byla slušná, shodli se Chlebek s Romanem Jůnem. "Lidí bylo hodně, ale moc nám nepomohli. Byl jsem zvyklý na jiné fanoušky," poznamenal Jůn, který přišel z Liberce. "Byl jsem v Budějovicích na hokeji a přišlo mi to podobné."
