Závěrečná fáze vylepšila dojem zápasu, který do té doby moc nenadchl. Derby většinu času nemělo jiskru, postrádalo vzrušující okamžiky a chyběli mu diváci. Osklivé počasí, kdy z tmavé oblohy padaly na trávník proudy vody, vyhánělo jen osm tisíc lidí do horních řad hlediště, kde se schovávali, aby na ně nepršelo.
"S tím nesouhlasím, hrál se nadprůměrný zápas, ve kterém obrany byly lepší než ofenzíva obou týmů," poznamenal Jarabinský.
I když déšť chvíli po začátku zápasu ustal, mokrý trávník fotbalistům hru znepříjemňoval. Míče klouzaly často za postranní čáru. Dlouhý nákop neměl úspěch, pokud ho hráč nezpracoval z první. Potíže neměli jen gólmani, kterým střelci obou týmů život nekomplikovali. Jarošík se rozeběhl k přímému kopu, ale při střele uklouzl, pak upadl a lidé se mu smáli.
"Terén hru zrychlil, já si myslím že mokro fotbalu prospělo," řekl Beránek.
Přitom na úvod to vypadalo, že je zaděláno na napínavý zápas. Felix Magath, trenér bundesligového Stuttgartu, viděl z čestné tribuny svižnou hru slávistů, hezké kombinace a nadějné šance. Za první čtvrthodinku vyslali domácí tři nebezpečné střely, ale každé chyběl kousek, aby z nich byl gól.
Sparta aktivní hru slávistů srovnala po dvaceti minutách. Do té doby se probila před brankáře Černého jen dvakrát, ale vždy to byla šance. Pospíšilovu ránu gólman skvěle vyrazil a Jarošíkova hlavička šla po Poborského centru z rohu nad.
Poborský měl v derby těžký život, slávističtí fanoušci ho na transparentech označili za zběha. Když vedl míč, pískali na něj, hučeli a spílali mu. Sparťanského záložníka to vyhecovalo, hrál s obrovskou chutí, na pravém křídle trápil obránce Müllera, který dostal v sestavě překvapivě přednost před mladým Hrdličkou. Ze sparťanů byl Poborský pro slávistickou obranu nejnebezpečnější.
Ve slávistickém útoku zaujal Adauto. Ve svém prvním derby v životě se statečně pral s obránci, v soubojích s Hübschmanem pod nimi hořela tráva. Sparťanský obránce dostal za skluz žlutou kartu a hrozilo, že se na něm vyfauluje. Brazilci zase sudí v první půli odpískal snad deset nedovolených zákroků. Ke konci půle byl pak Adauto vzteky bez sebe, stejně jako jeho spoluhráči i fanoušci. Brazilec důrazně okradl o míč váhajícího Poborského, ale sudí písknul faul a zastavil tak slibný slávistický brejk.
I druhou půli Slavia líp začala, ale Adauto v obrovské šanci přestřelil z deseti metrů branku. To dal poprvé o sobě vědět také Dostálek, jehož jinak ve středu pole sparťan Jarošík zastínil. Slávistický kapitán obešel Mareše a Adautovi předložil míč do tutové šance.
Po dvaceti minutách nadšení Slavie trochu ochablo a na chvíli se připomněl soupeř. Tvrdou ránu Baranka Černý kryl, nepříjemná skákavá bomba Jarošíka těsně minula levou tyč a Baranek po centru střídajícího Juna ve skluzu na míč nedosáhl. I sparťané dokázali soupeři zatopit. Největší šanci pak Černý parádně chytil Junovi, který byl před ním sám.
Zápas vrcholil a do závěru dala obě mužstva všechno. Slavia byla nebezpečnější. Sparťané útočili v málo hráčích, vepředu ztráceli míče a soustředili se spíš na bránění. Dvanáct minut před koncem Vachoušek trefil z přímého kopu břevno, ale v tu chvíli si víc než sparťané možná oddechl sudí Beneš, který předtím odpískal sporný faul Marešovi.
"Chvíli jsme byli lepší my, chvíli zase sparťané," všiml si kouč Beránek. "Jsem spokojen, že jsme poprvé v sezoně nedostali gól. Ale zase mě mrzí, že jsme poprvé gól nedali."
| ||||||||||||||||||||||||||||
