Zda tepličtí činovníci mají vytypované nějaké Radovy nástupce, to nikdo z nich neprozradil. Nejčastěji se mluví o volném Jozefu Jarabinském a o Dušanu Uhrinovi, který se koncem března vrací z angažmá v Kuvajtu. Zápas Teplic v Jablonci pak s poznámkovým blokem v rukách pozorně sledoval rovněž volný Werner Lička.
"Kdepak, nikdo z Teplic mě nekontaktoval, ale dělám takového soukromého pozorovatele pro jeden náš prvoligový klub," vysvětloval Lička. "A tentokrát jsem spojil příjemné s užitečným. Pomáhal jsem do Prahy stěhovat syna Marcela, který nedávno přestoupil z Ostravy do Slavie. Takže jsem byl už dopoledne na zápase Žižkova s Olomoucí, navíc v pondělí se v Praze na Strahově schází Unie fotbalových trenérů, jejímž jsem předsedou."
Trenérovi Petru Radovi po prohře v Jablonci pochopitelně moc do řeči nebylo. Na poločasová slova šéfa Hrdličky o tom, že jako kouč u mužstva končí, reagoval: "Asi to tak bude. Ale já jsem s Hrdličkou od středečního vítězství nad Slavií nemluvil."
Teplický předseda už před utkáním se Slavií položil Radovi nůž na krk: aby se trenér udržel, musí v dalších dvou zápasech udělat čtyři body. Rovnice je tedy jasná a po nedělním duelu teplických fotbalistů v Jablonci už v ní není žádná neznámá. Rada ve dvou střetnutích získal jen tři body a tak se podle Hrdličky musí poroučet.
"Na tohle ultimatum jsem vůbec nemyslel, nechtěl jsem to přenášet na hráče," tvrdil Rada po prohře v Jablonci. "Snažil jsem se mužstvo připravit co nejlíp, upozorňoval jsem hráče, že to nebude nic snadného. Bohužel, nezvládli to. Začali dvacet minut dobře, pak jsme po zbytečné ztrátě míče dostali gól a bylo po hře. Po přestávce jsme se sice trochu probudili, postupně jsem na hřiště poslal tři čerstvé ofenzivní hráče Vágnera, Semeníka a Frýdka, ale stejně jsme to nezvládli. Čekal jsem od nás větší nápor, hlavně po vyloučení jabloneckého Semana."
Za největší slabinu svého mužstva označil Rada přechodovou fázi. "Do útoku jsme se dostávali hrozně komplikovaně, navíc chyběla větší odhodlanost jít do koncovky. Vždyť jsme si vlastně nevytvořili žádnou brankovou šanci," zlobil se kouč po utkání. Na otázku, proč střídal Kolomazníka, všeobecně považovaného ze jednoho z nejlepších teplických hráčů v zápase, Rada odpověděl. "Mně zas tak dobrý nepřipadal, rozhodně neodvedl to, co minule proti Slavii. A také nepomáhal v defenzívě na levé straně, odkud nám hrozilo hlavně dík výbornému Čížkovi velké nebezpečí. A nakonec, chtěl jsem oživit především ofenzivu."
Jestliže před zápasem v Jablonci mnozí z teplických hráčů ujišťovali, že budou bojovat nejen za sebe, ale i za trenéra, na hřišti to tak zdaleka nevypadalo. "Co jsem jim na to měl říct," přemítá Rada. "Určitě ne tak vám pěkně děkuju, že jste mě nepodrželi. O mě vlastně ani tak nejde, proto jsem jim také po dvou jarních domácích porážkách zdůrazňoval, že makat budou muset pod kterýmkoli jiným trenérem. Hrají jen a jen za sebe, oni přece chtějí buď do Ligy mistrů, nebo do Poháru UEFA."
Co přesně se stane v příštích hodinách a dnech, s tím si Petr Rada hlavu neláme. "Teď jedu společně s hráči autobusem do Teplic a v pondělí dopoledne přijdu na trénink. Uvidím, s čím se mi někdo z klubového vedení ozve," poznamenal na závěr kouč, který k teplickému mužstvu přišel loni koncem května.
To jabloneckému trenérovi Jaroslavu Hřebíkovi nekazilo dobrou náladu ani jeho vykázání na tribunu po hodině hry. "Hlavní rozhodčí Bejlek mě vyhodil na upozornění pomezního Krátkého. Přitom jsem jen volal na našeho kapitána Jirouska, aby už konečně sudímu něco řekl," vysvětloval Hřebík, jemuž připadalo, že Bejlek jeho tým poškozuje.
V zápise o utkání je však k Hřebíkovu incidentu uvedeno něco jiného. "Jablonecký trenér na Bejlka křičel: co to pískáš, ty nám dáváš, což doprovázel nevhodnou gestikulací." Za podobný prohřešek byl přitom Hřebík napomínán už v prvním poločase. Tolik úřední záznam.