Byl ten váš gól zlomem v zápase?
Asi jo. Naštěstí to přišlo brzo po přestávce. Byl čas na zvrat. Začali jsme v to věřit. Pomohli lidi i to, že jsme hráli na branku, kde je kotel.
Jak takový gól pomůže po psychické stránce?
Všechno z vás spadne, jste lehčí, rychlejší. Najednou to jde samo.
Proč to nešlo už v první půli?
Každý hrozně chtěl, moc se snažil a to nám svazovalo nohy. Byli jsme nervózní, nepřihráli jsme si. Inkasovaný gól nás rozhodil, vepředu jsme byli neškodní. Lidi pískali právem.
V kabině asi byla pěkná bouřka.
Nebylo to tak hrozné, už jsem zažil horší.
Co vám trenér Petržela vytýkal?
Nám starším, že si v kabině něco slibujeme a skutečnost je pak jiná. Útočníkům, že nepodrží míč, že na ně nejsou fauly a standardky, z nichž bychom se chytli.
Kdybyste zápas neotočili, byli jste hodně blízko sestupovým příčkám. Uvědomili jste si tohle nebezpečí?
To víte, že ano. Byli bychom pak v pěkné žumpě. Takhle jsme se odtrhli. Byl to moc důležitý zápas, ne o šest, ale o devět bodů.