Před zápasem se zkontaktuje rozhodčí pomocí mobilního telefonu. Domluví se částka, za kterou je ochoten zápas ovlivnit, říká se tomu "motivační příspěvek". Peníze se předávají po utkání, buď na benzinové pumpě, někde v lese, nebo v soukromém bytě.
Částka se dělí pěti. Po jedné pětině berou asistenti rozhodčího a delegát, zbytek má hlavní sudí. Slíbené peníze se musí předat. Kdo slíbí, ale nedá, má potom starosti. Jeden klub kvůli tomu nedávno sestoupil z ligy.
Za "běžný" ligový zápas je horní hranice asi 300 tisíc. Když se hraje o titul nebo o záchranu, částka se vyšplhá i k milionu. Když si kluby domluví výsledek, většinou si na zápas také vsadí.
Nejlepší pro rozhodčího je, když mu v nějakém důležitém zápase zaplatí oba týmy, aby pískal rovinu. To jsou peníze za nic. Jen když nějaké mužstvo prohraje, úplatek se vrací. Druhá část mu zůstane.
Další možností, jak zaručeně vyhrát, je "zajet" do několika hráčů soupeře. Vybírají se důležité posty jako brankář, stoper, střední záložník. Tahle varianta bývá úspěšná, zvlášť když klub soupeře dluží hráčům výplaty. Nebo zápas může "střelit" hráč, kterému končí smlouva a už má domluvené nové angažmá.
Stejné je to i v nižších soutěžích. Druhá liga? Tak to je teď "ráj". Tabulka je hodně vyrovnaná, body potřebuje každý.
Ve třetí lize se částka pohybuje okolo 20 tisíc. V divizích tak deset, ale když potřebujete nutně vyhrát, může to být i třikrát víc. V nižších soutěžích vám za "pětikilo" rozhodčí udělá cokoliv. Hráči pak za sud piva nebo prase.
Podle mě existuje pravidlo: kdo si nevšímá rozhodčích, těžko postoupí. Rozhodčí se dá koupit i v průběhu zápasu. Přes "spolehlivého" hráče mu sdělíte, že v případě výhry dostane "desítku na kafe", a on to pak nenápadně řekne i asistentům.
Delegát to musí vědět také. Většinou je známka za výkon předem domluvená. Když je to "velký zářez", dostane třeba šestku. A hned v dalším zápase dostane osmičku, aby si udržel standardní průměr.
Každý rozhodčí má svého "mentora", který se stará o jeho postup v soutěžích. Jsou i tací, kteří mají dobré zaměstnání a úplatky neberou, prostě řeknou: "S tím na mě nechoďte!" Ale není jich většina.
