Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Postup? Musím krotit euforii okolí, tvrdí zlínský matador Hubáček

Zlínský bek David Hubáček (vpravo) se snaží dostat míč do bezpečí před Radimem Nečasem z Mostu. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

18 2015
Když se fotbalisté Zlína před třinácti lety probili do první ligy, patřil mezi nejmladší hráče týmu. Letošní marš za postupem mezi elitu řídí David Hubáček jako nejzkušenější hráč.

Ví, jaké to je, prodrat se ze druhé do první ligy. Jako jediný ze současného zlínského týmu zažil sezonu 2001/02, po níž se klub na dalších sedm roků stal členem nejvyšší soutěže.

Třináct let staré zkušenosti se teď obránci Davidu Hubáčkovi hodí, když se Zlín po šňůře šesti jarních vítězství vyškrábal už na druhou příčku. „V každému týmu je to stejné, když se vyhrává. Atmosféra je jinačí, než kdybychom se plácali dole.
Všichni jsme to zažili loni. Je to uvolněné, ale to nesmíme být moc,“ říká 38letý veterán, jehož zdobí dva tituly ze Slavie Praha.

Jaký je recept?
Vyhráli jsme nějaké zápasy, ale abychom někde lítali... Nic není hotové. Od toho jsou trenéři, aby si to srovnali a krotili euforii. Tehdy jsme měli zkušenější mančaft než letos. Starší kluci věděli, která bije a drželi to také zkrátka.

Nyní jste v roli zkušeného vy.
Když je potřeba, něco řeknu. Ale není to často. I mladí, co je poslouchám, jsou při zemi, což je dobře.

Ještě zpátky k poslední postupové sezoně Zlína. Co vám z ní utkvělo v paměti?
Moc už si ji nepamatuji. Ale vybavuji si, že jsme se s Plzní bili o postup, na začátku jara jsme tam remizovali 3:3 a vyrovnávací gól dal Nehoda v poslední minutě. Udrželi jsme Plzeň pod sebou a začalo se nám dařit. Pak jsem si asi šest kol před koncem jara zlomil nohu, takže jsem z toho trochu vypadl.

Po podzimu tehdy odešel od týmu trenér Páník, který ho zase převzal v půlce letošní sezony. Změnil se nějak?
Je trochu klidnější. (úsměv)

Je výhodou, že tým v obou sezonách hodně sází na odchovance?
Mužstvo je dlouho pospolu, mladí kluci za dva roky dorostli. Získali zkušenosti, ustálily se výkony, nejsou výkyvy – a je to znát na výsledcích. Jinak se s nimi jedná, než za pana Pulpita (předchůdce Páníka). Možná jim to pomohlo. Na některých mladších je vidět, že se na ně musí jinak.

Vnímáte euforii okolí, fanoušků? Poslední domácí duel s Karvinou vidělo tři tisíce diváků.
Zájem je daný tím, jakou máme šňůru, což je logické. Je příjemné, když místo tisíce diváků jich přijde třikrát tolik. Kamarádi a známí se vyptávají se, chtějí lístky. Ale jejich nadšení musím mírnit, všichni se vidí někde, kde ještě nejsme. Tabulka je vyrovnaná (Zlín je o bod před Varnsdorfem), stát se může všechno.

V sobotu přivítáte Znojmo. Cítíte u soupeřů větší respekt, jak se prodlužuje vaše vítězná série?
Asi ano, ale když to nepotvrdíme na hřišti, tak si na nás začnou věřit i po dvaceti minutách. Nesmíme polevit.

Hubáček je nepostradatelný

David Hubáček

V letošní sezoně nechyběl na hřišti ani jednu ligovou minutu. A nejen proto je obránce David Hubáček pro trenéra fotbalistů Zlína Bohumila Páníka panem Nepostradatelným. „Má v kabině ohromný morální kredit. Mužstvo usměrňuje a nemusí moc říkat. Když mluví, všichni poslouchají,“ velebí Páník 38letého veterána svého výběru.

Klíčovým mužem je i na hřišti. „Čte hru, dokáže ukočírovat divočejší mladší hráče, je obrovsky důležitý.“ Oba se potkávají ve Zlíně už podruhé. Poprvé na začátku milénia. Páník rozjel postupovou sezonu 2001/02 a Hubáček už tehdy náležel mezi jeho vyvolené.

„Tenkrát jsme měli na levém beku tři výborné hráče a debatovalo se, které si necháme a kterého pustíme. Rozhodli jsme se pro Drgu, což mně pak mnozí vyčítali,“ vzpomíná Páník. Drga se totiž okamžitě chytil v prvoligovém Brně. „Říkali mi: Vidíš, ty jsi se spletl, Drga je lepší než Hubáček.“

Čas dal ale za pravdu Páníkovi. Zatímco Drga upadl v zapomnění, Hubáček vyhrál se Slavií dvakrát první ligu. „Na tu pořád má,“ je přesvědčený Páník. Kdo ví, třeba si ji Hubáček ještě zahraje v rodném městě.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze