Varnsdorf drží druhou příčku, Zlín se mu díky stoprocentnímu zisku z úvodních dvou jarních kol přiblížil na rozdíl čtyř bodů. „Naskytla se šance, která tady dlouho nebyla. Za pět let si nepamatuji, že bychom vyhráli první dva jarní zápasy,“ burcuje Hájek.
Varnsdorf jste ze sedmi posledních vzájemných utkání porazili pouze jednou. Proč vám nesedí?
Když budu mluvit za sebe, tak se mi hraje špatně u nich. Ne že by tam byl špatný stadion, chodí i dost lidí. Ale jedeme daleko, zápasy s ním nejsou lákadlem, nemají takový fotbalový zvuk. Je to přitom houževnatý soupeř, hodně to bolí. Tým je dlouhou dobu pospolu. V soutěži je jedním z těch, proti kterým se mi hraje nejhůře. Ale jestli se chceme posunout fotbalově dál, tak musíme příštích dvanáct kol udělat maximum bez ohledu na soupeře.
Varnsdorf srší sebevědomím. Všiml jste si?
Teď jsem četl rozhovor s jejich trenérem, že se budou prát o druhé místo do konce. Mají na to výsledky, hru.
Ale po vítězství na Žižkově a domácí kanonádě s Pardubicemi jste také plní sebedůvěry, ne?
Cítím, že jsme odhodlanější. Přenesli jsme do mistráků věci ze zimní přípravy. Chtěl jsem aspoň čtyři body, za šest jsme všichni rádi.
Výsledky jsou navíc podpořeny zlepšenou hrou.
Všechno si sedlo, je uvolněnější atmosféra, lépe se nám hraje. Nechci říct, že za trenéra Pulpita to bylo hrozné, ale není takový tlak, i když i s ním se musíme naučit hrát.
Martin Pulpit z vás udělal středního záložníka. Jeho nástupce Bohumil Páník vás vrátil na post stopera. Vyhovuje vám to?
Uprostřed obrany mi to sedí nejvíce. A kdybych měl někde zaskočit, tak bych raději volil defenzivního záložníka než krajního beka.
Dala vám zkušenost ze zálohy něco?
Hlavně konstruktivnější rozehrávku. Stoper má všechno před sebou, záložník před sebou i za sebou, takže mám lepší vnímání prostoru, situace, míče...
Dnes hrajete výjimečně v pátek, od 18 hodin. Nevadí vám to?
Pro mě je důležité, že se hraje večer, pod světly to má jinačí atmosféru. Třeba na Žižkově nebo v Sokolově se hraje před obědem a to nemáme moc rádi.
