Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

1. A třída, pak tři roky čekání. A teď je ze Zachardy jednička

Zdeněk Zacharda | foto: Karel Pešek, MAFRA

18 2016
Málem skončil v zapomnění kdesi v 1. A třídě v Dubí, vyzkoušel si, jaké to je pracovat rukama v rodinné firmě. Ale teď je z fotbalového brankáře Zdeňka Zachardy jednička v druholigovém Ústí.

Kdo si počká, ten se dočká! V kádru druholigových fotbalistů Ústí působí už čtvrtým rokem, první tři sezony byl ale ve stínu svého konkurenta a většinou vysedával na lavičce náhradníků. Až po odchodu Radima Nováka do fotbalového důchodu se ze Zdeňka Zachardy stala jednička. A novou roli si 28letý gólman užívá.

„Ono hlavně záleží vždy na trenérovi, jestli vám tu důvěru dá, nebo ne. Pro mě se toho zase tak moc nezměnilo. Makám pořád stejně,“ tvrdí Zacharda.

Když jste tak dlouho nechytal, neměl jste chuť s tím praštit?
Takové myšlenky jsem určitě neměl, fotbal mám rád, pořád jsem makal a čekal jsem na šance, které tři roky přicházely spíš jen v pohárech a pak ke konci sezony, kdy už třeba bylo o všem rozhodnuto.

Nebylo to čekání na vás přece jen příliš dlouhé?
Pro každého gólmana je to špatné, když nechytá, ale že bych uvažoval o nějaké změně, to ne. Vím, jak těžké je udržet se v nějakém větším klubu, prošel jsem Teplicemi, Blšany, Sokolovem, ale také jsem hrál 1. A třídu v Dubí, odkud jsem se dostal do Ústí.

Z 1. A třídy do druhé ligy?
Měl jsem to složitější. V Sokolově mi skončila smlouva, ale chtěli za mě nějaké peníze a na to tady kluby moc neslyší. Tak jsem to vyřešil takhle. Šel jsem do nižší soutěže a do Ústí jsem se dostal oklikou.

Ústecký brankář Zdeněk Zacharda inkasuje gól.

Jako hráč 1. A třídy jste si asi na živobytí nevydělal.
Zhruba rok jsem pracoval v rodinné firmě u táty, má stavební firmu . Normálně jsem dělal rukama. Byla to dobrá zkušenost, tím, že to je tátova firma, tak jsem měl nějaké výhody. Ale fotbal je určitě lepší než takhle makat v práci (smích).

Dělal jste zedníka?
Spíš takového přivez - odvez. Každopádně si teď cením, že můžu být u fotbalu. Hraju to odmalička a jsem spokojený.

Jak moc bolí zimní příprava pod koučem Petrem Němcem?
Bolelo to ze začátku, když jsme hodně běhali a nabírali kondici, teď už jdeme ho herních věcí, takže už to není tak hrozné. Máme tady pár nových kluků, zapadli super, uvidíme, jak se předvedou v zápasech. Ale podle mě sem přišli samí kvalitní hráči.

O jednoho hodně kvalitního hráče jste ale přišli. Gruzínského stopera Ciskaridzeho vám sebraly ligové Teplice.
Hrál s námi jeden zápas a byl na jednom tréninku, vypadal hodně dobře. Nevím, co všechno stálo za tím, že nakonec skončil v Teplicích, ale byl zkušený, měl toho hodně za sebou, určitě by nám pomohl. Škoda.

Jaké cíle si dáváte v Ústí nad Labem pro jarní část druhé ligy?
Držíme se dva body od druhého místa, takže zkusíme potrápit špičku. O postupu se nebavíme, chceme hrát svůj fotbal a uvidíme, jak to dopadne.

Může to skončit i vaším postupem do nejvyšší soutěže?
Osobně bych si určitě zahrát ligu chtěl, ale v kabině se o postupu zatím nebavíme.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze