"Fantastické, že se něco děje," zářil Lukáš Dvořák, vůdce druholigových fotbalistů Ústí. Po porážce 1:2 se Sokolovem mu téma stadionu zvedlo náladu.
Je úleva, když vidíte dělníky na dřevěné tribuně?
Budu rád, když se dodrží termín dostavby. A doufám, že podepíšu smlouvu a že si zahraju na novém stadionu. Těším se na pěkné kabiny, na vířivku. Snad v ní bude napuštěná voda a nebudeme šetřit. Osm let v buňkách, to už je fakt šílený.
Věřil jste, že se dočkáte?
No... Chci, aby si na něm zahrála ještě naše generace. Když už jsme vyklepli ty sezony v buňkovišti. Snad nepřijdou noví kluci a neslíznou smetanu (úsměv). Honza Martykán byl na poklepání základního kamene a viděl, jak bude stadion vypadat. Prý moc pěkně.
Teď máte motivaci hrát znovu o postup, který vám loni administrativně sebrali právě kvůli stadionu.
Proč se o to nepokusit, když bychom tam podle pravidel jít mohli. Bohužel proti Sokolovu jsme si to trošku zkazili. Mohli jsme skočit na třetí místo, ale zase jsme trošku couvli. Přesto věřím, že na předek tabulky máme. Domácí porážkou nic nekončí, jedeme dál!
Proč vám šlágr nevyšel?
Úplně jsme zaspali první poločas, možná jsme si nezasloužili ani ten gól. Vůbec jsme nebojovali, neběhali. Asi jsme si mysleli, že si z nás sednou na zadek. Sokolov je kvalitní, ale doma bychom ho měli porážet. Ve druhé půli jsme se zvedli, měli jsme šance, ale ne hlad po gólu. A chyběla nám rozehrávka Martykána, který si zlomil nos.
