Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Afričan a Japonci. Třebíčští fotbalisté spoléhají na kanonýry z ciziny

Třebíčský fotbalista Tomojoši Cušija napřahuje ke střele. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

15 2016
Se sedmi góly z dvanácti zápasů, do kterých nastoupil, byl Meless Junior Dogui v podzimní části hlavní ofenzivní zbraní třetiligových třebíčských fotbalistů. Vedení Horáckého fotbalového klubu proto bylo rádo, že fotbalistovi z Pobřeží slonoviny dokázalo vyřídit pracovní povolení a jeho návratu před jarní částí MSFL nic nebrání.

„Jenže Dogui se vrátil pozdě, navíc kondičně dost nepřipravený,“ zlobí se třebíčský kouč Libor Zelníček. Minimálně v úvodu odvetné části sezony – která Třebíči startuje sobotním domácím utkáním proti Otrokovicím – tak bude sázet na jiného útočníka.

Šanci dostane další cizinec – zimní posila třebíčského klubu, Japonec Tomojoši Cušija. „Dogui by mu postupně měl dělat konkurenci. A pak by měl hrát lepší z nich,“ plánuje Zelníček.

Tomojošiho, stejně jako jeho krajana Šokiho Kišitu, HFK doporučil agent Daniel Hanus. „Právě on nám předtím dohodil Dougiho,“ připomíná výkonný ředitel třebíčského klubu Pavel Němec.

„Potřebujeme se zachránit ve třetí lize a chyběli nám hráči dopředu, do útočné fáze,“ vysvětluje Němec, proč se třebíčský klub v zimní přípravě postupně rozhodl vyzkoušet mimo jiné i pětici hráčů ze země vycházejícího slunce. „Všechny spojovala jedna vlastnost: jsou to strašně pracovití fotbalisté. To se až nechce věřit,“ připouští Němec.

Rozhodnutí, který z testovaných hráčů v Třebíči zůstane, bylo na vedení Horáckého fotbalového klubu. „Ve čtyřech pěti lidech jsme nad tím seděli dvě a půl hodiny. A rozhodovali jsme se, koho si necháme,“ popisuje Němec.

„Volili jsme, kdo je použitelný na více místech. Volba padla na tyto dva kluky. S tím, že jsme zvažovali ještě třetího. Ale pak jsme od toho ustoupili,“ přibližuje. „Držíme se zásady, že budeme mít v klubu maximálně čtyři cizince mimo Evropskou unii.“

Marc Cyril Bagnon v dresu Třebíče,

Marc Cyril Bagnon v dresu Třebíče,

Už v podzimní části třetiligové soutěže kromě Doguie za Třebíč nastupoval i další hráč původem z Pobřeží slonoviny, který však má francouzský pas: obránce Marc Cyril Bagnon.

„Vypadá to, že Bagnon bude hrát pravého beka, Kišita levého záložníka a Cušija útočníka,“ upřesňuje Zelníček. „Musím se ještě poradit s asistentem, ale na devadesát procent tak budeme hrát i úvodní zápas s Otrokovicemi.“

Cušija a Kišita v přípravě naznačili, že by mohli ofenzivu třebíčského klubu pozvednout. První nastřílel deset gólů, druhý pět. „To ale byla přátelská utkání s divizními soupeři a juniorkami. Uvidíme, co s nimi udělá ligová soutěž,“ nechce předbíhat Němec. „Ve třetí lize mužstva hrají trošku tvrději, obrany jsou důraznější.“

Hodně očekávání vyvolává především Cušija. „Je to velice kvalitní útočník. Obrovsky gólový. Šance dokáže proměňovat,“ pochvaluje si Němec. „Vypadá dobře,“ souhlasí Zelníček. „Zatím ale hrál proti výkonnostně slabším soupeřům. Přípravné zápasy naznačují, že v divizi by vynikal. Ale jestli bude dávat góly i ve třetí lize, to se uvidí,“ nepropadá předčasným závěrům. „Teprve až bude dávat góly Otrokovicím nebo Líšni, pak můžeme říct, že jsme našli kanonýra.“

Třebíč by pak mohla soupeře děsit dvojicí exotických cizinců. „Že by s Doguiem nastoupili vedle sebe? Možná proti slabším soupeřům,“ uvažuje Zelníček. „Ale to se ve třetí lize asi moc často nestane,“ uvědomuje si. „Myslím, že většinou se budou střídat.“

„Šio a Joši“ si Evropu užívají

Japonští hráči Třebíče - Tomojoši Cušija (vlevo) a Juta Ikeja. Druhý jmenovaný však nakonec na testech neuspěl.

Japonští hráči Třebíče - Tomojoši Cušija (vlevo) a Juta Ikeja. Druhý jmenovaný však nakonec na testech neuspěl.

Ta otázka se sama nabízí: Co mladé japonské fotbalisty vede k tomu, aby šli hrát třetí nejvyšší soutěž do České republiky – konkrétně do Třebíče? „Je pravda, že když se nad tím někdy trochu zamyslím, hlava mi to nebere,“ připouští s úsměvem trenér Horáckého fotbalového klubu Libor Zelníček.

„Oni se sebrali, opustili Jokohamu, kde žije 3,5 milionu obyvatel, a přesunuli se do Třebíče, která má 35 tisíc obyvatel! Ale je na nich vidět, že jsou šťastní, že se dostali do Evropy,“ líčí.

Přitom třebíčský klub nemůže dvojici Šokia Kišita – Tomojoši Cušija rozhodně nabídnout nic velkého. „Mají tu ubytování, stravu a něco málo jako kapesné,“ přibližuje výkonný ředitel HFK Třebíč Pavel Němec. „Jim jde ale – co mám informace od jejich japonského manažera – hlavně o poznání Evropy. Vědí, že jsou to mladí kluci a nemohou hned naskočit do prvoligového klubu.“

Dvojice mladíků, kterým v Třebíči přezdívají Šio a Joši, je ubytovaná přímo na stadionu. „Bydlí ve dvoupokojovém bytě společně se dvěma Afričany,“ připomíná Zelníček, že jim společnost dělají dva hráči původem z Pobřeží slonoviny Meless Junior Dogui a Marc Cyril Bagnon.

„Společně bydlí, jsou kamarádi a vyráží do města za zábavou. Třeba si zaplavat na Lagunu,“ všímá si Němec. „Zatím to nevypadá, že by tam byla nějaká ponorka. A jak to vnímáme, vzali je i kluci v kabině.“

Anglicky rozumí lépe trenér, učitelku češtiny klub nesháněl

Dobrým vkladem je jejich pozitivní přístup. „Oni jsou stále pozitivně naladění, furt by trénovali a makali,“ pochvaluje si Zelníček. „Po této stránce je musíme brzdit.“
V Třebíči dosud měli zkušenosti především s hráči z Afriky. Od nich se dvojice Japonců odlišuje.

„Jsou jiní. Když nevědí, jestli mají sprintovat, nebo klusat, tak raději sprintují. Kluci z Afriky v takové situaci vždy klušou, nebo se rovnou zastaví a dělají, že nerozumí,“ všímá si Zelníček. „Oni vše dělají na sto procent, s plným nasazením.“

Drobnou komplikací je však komunikace. „Co mi říkají chlapci, kteří jsou na tom anglicky dobře, tak rozumím lépe jak oni,“ líčí Zelníček. „Takže jsem překvapený, že jazyková vybavenost tam nějaká valná není.“

Na druhou stranu mají Cušija a Kišita snahu se češtinu učit. „Když jsem s nimi mluvil, vzali jsme si internetový překladač. Když ale něco chtějí říct, pár slovy se domluví,“ popisuje Němec.

Zatímco u hráčů z Pobřeží slonoviny, kteří do Třebíče přicházeli předtím, klub zajistil učitelku češtiny, u Japonců spoléhá na jejich snahu. „Na rozdíl od francouzštiny učitelku japonštiny v Třebíči asi ani žádnou nemáme,“ říká Němec.

Pro oba mladíky jde v Třebíči každopádně o zajímavou zkušenost. „Jestli je pro ně Třebíč zastávkou na cestě do bundesligy, to si skutečně netroufnu odhadnout. Uvidíme, co z toho vzejde,“ říká Zelníček. „Ale je fakt, že když jejich krajani jeli zpátky, vraceli se velmi smutní a zklamaní, že jsme je nechtěli.“

Autor:
Témata: Vysočina




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze