V Pardubicích stačily na vítězství dva, doma s Mostem ještě jeden přidala a Petrželovu Vlašim naposledy rozebrala na jejich půdě hned čtyřmi trefami. Z téhle kalkulace vychází, že v neděli od 17 hodin by měli hosté z Vltavína vylovit postupně z brankové sítě hned pět úlovků.
Co se tak změnilo ve hře týmu Aleše Jindry, že znovu začíná pokukovat po čelních příčkách druholigové tabulky? "Zjednodušili jsme náš styl a ono to přináší nejen samotné branky, ale lepší je nakonec i hra. Je to trochu paradox, ale někdy to tak prostě je. Vždycky je to navíc o štěstí, teď jsme pro změnu chytili tu lepší sérii," vysvětluje sokolovský kouč.
Nějaké změny jste ale s hráči udělat musel, ne?
Především jsem je musel přesvědčit, že potřebují být hladovější po vítězství, jít mu víc naproti.
Provedl jste i pár změn v sestavě, víc prostoru ve hře dostává například Ivasko.
Je to mladý hráč, vidím u něj tu vůli, ochotu porvat se o míč, touhu dát gól... Je pravda, že změna v typech hráčů asi taky pomohla.
Nejdřív vás svými góly držel Čada, ve Vlašimi se už ale o čtyři branky podělili čtyři střelci. To vypadá na komplexní zlepšení v koncovce.
Ne, že bych to nedělal už předtím, ale v posledních týdnech jsem na zakončení kladl mnohem větší důraz v přípravě. Přesně jsme si pojmenovali, jakým způsobem se do koncovky budeme dostávat, jak si vytvářet příležitosti... ale zatím bych zbytečně nejásal, ještě není konec.
Právě. Konečně se vám střelecky chytila jarní posila v útoku Kuzmanovič. Třeba stihne ještě pár gólů přidat.
Jsem rád, že se mu začalo dařit a dal svůj druhý gól, stejně jako jsem rád, že svou formu stabilizoval Petr Glaser (další z jarních posil Baníku, pozn. red.), začal pravidelně potvrzovat svou výkonnost a přinášet, co jsme si od jeho příchodu slibovali.
Co konkrétně máte na mysli?
Má to být hráč, který přinese do hry určitou nadstavbu, kvalitu, má ligové zkušenosti, fotbalovost. Rozehrává výborně standardní situace a to nám v minulosti chybělo.
Pravda, ve Vlašimi padly ze standardek tři góly.
A hráči se na to pak nabalují, přidají se. Máme bojovný střed pole, kde získáváme míče a nositeli kvality jsou pak krajní hráči. Vyšel nám tah s vracením Kuby Dvořáka pod hrot, s Petrem Glaserem mají teď možnost trochu si měnit pozice a je to ku prospěchu věci.
Podle bilance vašich posledních zápasů to v neděli proti Vltavínu vychází na pět gólů a soupeř hrající o záchranu se pro to sám nabízí.
Vltavín je sice už v téměř bezvýchodné situaci a jeho záchrana se pohybuje už jen v oblasti teorie, stále je to ale nevyzpytatelný a velmi houževnatý soupeř, který nám na podzim připravil už jednu hořkou pilulku. Prohráli jsme tam největším rozdílem a po velmi špatném výkonu.
Od té doby ale uplynula už nějaká doba.
Vltavín má i teď svou druholigovou kvalitu a dokáže v téhle soutěži své soupeře stále porážet. Viděl jsme utkání Žižkova na Vltavínu a byl to naprosto vyrovnaný zápas, kdy Žižkov prohrával ještě v 75. minutě 0:2 a k tomu velkému zvratu v utkání mu pak pomohlo dost štěstí.
Pozice Vltavína v tabulce může svádět k podcenění soupeře.
Nějaké tam asi v hlavách hráčů hrozí, co si budeme povídat. To ale nesmíme dopustit.
Pokud stále platí původní předsevzetí: skončit letos do čtvrtého místa.
Platí. A děláme pro to s realizačním týmem maximum. Snažíme se to přenést na hráče, kteří si vytyčili stejný cíl. Zápasů ještě ale zbývá odehrát relativně dost a já řeším vždy jen ten následující
