Hraje se vám v téhle roli jinak?
Momentálně jsem asi nejzkušenější hráčka, byla jsem kapitánka i v bundesligovém Duisburgu. Cítím to tak, že musím tým víc koučovat a hecovat. Což se mi myslím dařilo.
Co zápas rozhodlo?
Daly jsme si tři góly samy. Italky byly lepší na míči, my však s nimi hrály vyrovnaně. Ale byly jsme špatné a zbrklé v koncovce. Musíme se z toho poučit a dál bojovat o jedno ze dvou postupových míst. Je náš sen konečně proniknout na velký turnaj, ještě se nám to nepovedlo.
Co vám na velké týmy chybí?
Italky jsou na tom technicky i fyzicky rozhodně líp. Mají dobrou ligu, kopou i v bundeslize, zatímco od nás tam jsme jen dvě holky. Což je škoda, neboť česká liga není kvalitní a asi se to odráží i v reprezentaci.
Jak vám osobně pomohl dva roky starý přestup do bundesligy?
Splnil moje očekávání, vytáhlo mě to výš. Bundesliga je rychlejší, techničtější, důraznější. A hlavně týmy jsou vyrovnané, je jedno, jestli hraje první s posledním. Což v české lize není. Navíc jsem profesionálka, jsme víc sledované a kontrolované, výkonnost se zvedá. Obdivuju české holky, které musí z práce rovnou na trénink. Já tohle nemám. Potrénuju ráno, jdu na obídek a pak na další fázi přípravy.
Proč jste opustila Duisburg?
Přestoupila jsem tam, protože vyhrál Ligu mistrů, vyhrával bundesligu. Ale pak se to změnilo, přišel finanční krach a my sestoupily. Chtěla jsem zůstat v německé bundeslize, měla jsem víc nabídek a vybrala si Jenu, protože to mám relativně kousek od domova. Chodí na nás tisíc až tři tisíce fanoušků a jsou jiní než ti čeští, fotbal víc žerou.
Jste z Teplic, jakou podporu jste při zápase v Chomutově měla?
Dneska jsme byli jak Hujerovi, přijela celá rodina. Potěšilo mě to, protože teď se na mě často nepodívají.
