Vyrovnávací gól nedal, ani na něj nepřihrál. Na hřiště přišel až v roli střídajícího hráče a navíc odehrál jen o něco více než třetinu utkání (33 minut). Přesto byl Michael Rabušic v nedělním zápase druhého ligového kola v Liberci rozhodujícím mužem jihlavské sestavy. Právě
po faulu na něj od domácího brankáře Dúbravky se totiž v 79. minutě pískal klíčový pokutový kop.
„V šestnáctce jsem dostal míč do uličky. Přemýšlel jsem, jestli vystřelím z jedničky, ale měl jsem to na dlouhou nohu. Tak jsem se otočil zády ke gólmanovi, pokryl jsem si míč a on mě zezadu srazil,“ popisoval penaltový zákrok.
Pokud byste čekali, že si následně míč na puntík postaví sám faulovaný hráč, který dosud v české lize ve 150 prvoligových utkáních nasázel 34 branek, mýlili byste se. Při vynucené absenci spolehlivého jihlavského penaltového exekutora Lukáše Vaculíka – jenž bude FC Vysočina v úvodu nového ročníku chybět kvůli mnohočetné zlomenině lícní kosti – penaltu proměnil makedonský obránce Urdinov.
„Než jsem vstal, Yani už měl míč v rukách a stavěl si ho. Takže jsem mu ho nechtěl brát,“ popisoval Rabušic. „Naštěstí penaltu proměnil, takže to už nemusíme řešit,“ usmíval se.
Celé utkání Rabušic hodnotil se smíšenými pocity. „Když to vezmu, lidi byli super. Toho, jak mě přivítali, si strašně vážím a jsem moc šťastný. Je vidět, že na mě nezapomněli,“ říká třebíčský rodák, který na severu Čech působil ještě v minulé sezoně a včetně evropských pohárů za Slovan odehrál více než stovku utkání.
„Na druhou stranu si myslím, že jsme měli vyhrát,“ překvapil po vyrovnaném střetnutí místní novináře. „Ve druhém poločase jsme měli mnohem více šancí. Liberec hrál na velké riziko, my hrozili z brejků. A jenom škoda, že ten druhý gól nepadl.“
Nutno dodat, že jednu z velkých šancí spálil také Rabušic. V samotném závěru se ocitl osamocený před gólmanem Dúbravkou, jeho střela však skončila vedle branky. „Byl jsem trošku překvapený, že mě Wesley takhle našel,“ připomněl Rabušic s úsměvem, že do šance ho vyslala chybná přihrávka domácího záložníka Da Silvy.
„Točil jsem se zády a přemýšlel jsem, že nahraju,“ všiml si Rabušic volně nabíhajícího spoluhráče Urblíka. „Ale chtěl jsem to vzít na sebe, zkusit gólmana přehodit. Bohužel mi míč sjel z nártu a šlo to vedle,“ pokračoval. „To byla moje chyba. Ale měli jsme i další šance. Škoda, že jsme je nevyužili,“ litoval.
S bodem vyválčeným pod Ještědem však může být Vysočina v konečném hodnocení spokojena. Vždyť Liberec v minulém ročníku obsadil třetí příčku a v úvodu nové sezony si v třetím předkole Evropské ligy hravě poradil s Admirou Mödling (venku 2:1, doma 2:0). „Já jsem ale po utkání neslavil. Není co. Byl jsem smutný, že jsme nevyhráli,“ měl jasno Rabušic.
Toho neobměkčil ani fakt, že k Liberci má po čtyřech sezonách strávených ve Slovanu blízko. „V Liberci žiju, mám odsud manželku a plánuji tam zůstat i po kariéře,“ prozradil už v týdnu před zápasem. „Přeju jim to nejlepší. Ať odteď klidně všechno vyhrají a mají titul. Ale s námi měli prohrát,“ měl jasno Rabušic, který na stadionu U Nisy vybojoval ligové prvenství v sezoně 2011/12.
