Žhavá konkurence u fotbalového mistra posunula rychlíka na pomezí sestavy a party náhradníků. Jistotu mají jiní, on ne. „Taky jsem měl nálady, že bych utekl, ale brzy mě to přešlo. Člověk si uvědomí, že je v Plzni dobře. Mančaft hraje o titul, poháry, lidi jsou tu fajn.“
Naposledy v červnu se mluvilo, že by šel. Ozvala se Olomouc, poptávalo se Slovácko. „Ale já su doma vPlzni. Jen ten akcent mi pořád nende,“ usměje se čipera od Vyškova.
Dvakrát zažil milionovou slávu s Ligou mistrů a teď by rád hattrick. Úterní zápas v Tel Avivu zvládl výborně. Poprvé v sezoně skočil do základu, na pravé straně zálohy dřel a při triumfu 2:1 vstřelil vítězný gól. V noci po utkání se mu ta chvíle objevovala před očima.
Jak na nártu skvěle ztlumil Procházkův pas a obstřelil dezorientovaného gólmana. „Každý o mně ví, že v šancích střílím pánubohu do oken, ale teď mi to vyšlo,“ vyprávěl. Vždycky býval rychlejší než většina ostatních. Drze kličkuje a spěchá k brance, jenže tam ho suverenita obvykle opouští: „Jakmile jsem ve vápně, cítím z lidí na tribuně, že mi nevěří. Nejsem zabiják.“
Nikdo nespočítá, kolik šancí pokazil, přesto se vypracoval do reprezentace, zahrál si na Euru 2012 a explzeňský trenér Vrba mu odpouštěl i slabší formu: „Vždycky za mnou stál.“
To byly časy, kdy měl Petržela zastání. Teď se složitě pere o místo. V létě přišel za 20 milionů korun Kopic z Jablonce, vrátil se Ďuriš z hostování, napravo může hrát mladý Vůch, a kdyby ho nezlobilo koleno, tak i Pilař.
Zatímco kouč Miroslav Koubek si libuje, že má na výběr, mazákovi to úplně dobře nedělá: „Nekoušu to snadno, když se hraje beze mě. Ale jsem dost zkušený, abych netrucoval. Na place se snažím odevzdat všechno. Chci, aby mě bylo vidět, nesmím se alibisticky schovávat.“
V úterý večer se neschovával. „Odmakal si své,“ chválil ho Koubek. Ale kdo ví, jestli v sobotu proti Dukle nebude zase náhradníkem.
